Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky
Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky (Knihovna Národního muzea VIII F 69) získal své pojmenování podle gersdorfské knihovny v Budyšíně, kde byl až do padesátých let 20. století uložen. Dostal se tam z Prahy neznámo kdy (podle některých názorů za třicetileté války).
Rukopis vznikl v první polovině 13. století. Na prvním foliu je nalepena známá iluminace zobrazující Čecha a Lecha, která však pochází až z konce 14. století. Obsahuje 73 folií tenkého pergamenu.
V 15. století patřil do knihovny Václava Korandy mladšího, který jej anotoval mnoha přípisky. Ty se často týkaly Poláků nebo byly zaměřeny proti Němcům. V rukopisu je na zadním přídeští dvojí tzv. střední Korandův monogram, který označoval jeho vlastnictví knih. Po Korandově smrti se zřejmě jako celá jeho knihovna dostal do knihovny Karlovy koleje a odtud snad do rožmberské knihovny a později do královské knižní sbírky na Pražském hradě. Signatura D 14 na předním přídeští snad patří knihovně Karlovy koleje.
Když Bertold Bretholz v roce 1923 vydával Kosmovu kroniku (toto kritické vydání latinského textu se užívá dodnes), vzal za jeho základ právě tento rukopis, přestože mu chybí první list a některá další folia.
Rukopis v roce 1952 věnoval prezidentu Československé republiky Klementu Gottwaldovi prezident Německé demokratické republiky Wilhelm Pieck jako státní dar. Podle přírůstkového čísla byl v roce 1953 zařazen do fondu Knihovny Národního muzea.
Lit.: BRETHOLZ, Bertold, ed. Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Berlin: Weidmannsche Buchhandlung, 1923, s. XLV-L. (Monumenta Germaniae historica. Scriptores rerum germanicarum, t. 2); BRODSKÝ, Pavel. Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea v Praze. Praha: KLP, 2000, s. 80; MAREK, Jindřich. Václav Koranda mladší: utrakvistický administrátor a literát. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017, s. 118.
Autor hesla: Jindrich.marek