Ján Michal Landerer z Füskutu

Ján Michal Landerer z Füskutu (1726-1795) potomek bavorské rodiny tiskařů. Otec Johann Sebastian (zemř. 1727) se usadil 1723 v Budapešti, kde o rok později získal koupí vlastní tiskárnu. Syn Ján Michal Landerer 1750 odkoupil bratislavský závod Jána Pavla Františka Royera. Roku 1775 podnikání rozšířil i na Košice, kde státu vyplatil Tiskárnu císařsko-královskou, nástupkyni někdejší Tiskárny jezuitské. Nakonec 1784 přikoupil do vlastnictví i budapešťskou firmu Royerova syna Františka Antonína, svého vzdáleného příbuzného. Mimo to v Bratislavě provozoval knihkupectví. Toto impérium, podporované privilegii císařovny Marie Terezie, řídil až do konce života. Roku 1783 byl povýšen do šlechtického stavu. Tiskl mimo jiné naukovou literaturu, např. Matej Bel Compendium Hungariae geographicum (Bratislava 1753), Anton Bernolák Dissertatio philologico-critica de literis Slavorum (Bratislava 1787), Anton Bernolák Grammatica Slavica (Bratislava 1790). Vydal první slovenský román Jozefa Ignáce Bajzy René mládenca príhody a skúsenosti (Bratislava 1783-1785). Nějaký čas tiskl první slovenský Pressburger Zeitung (Bratislava 1764-1812) a Prešpurské noviny (Bratislava 1783-1787).

Po Landererově smrti převzali dědictví synové. Do čela košické tiskárny, která v době předání disponovala třemi ručními lisy, se postavil 1796 František Landerer. Vydával především maďarskou lidovýchovnou a latinskou příležitostnou literaturu. Tiskárna postupně upadala a roku 1822 byla prodána rodilému Rumunovi Karolu Werferovi st. (1790-1846). Bratislavskou pobočku, v níž pracovalo 8 knihtiskařských lisů a 40 zaměstnanců, převzal už roku 1795 druhý syn Michal Landerer (1760-1810). Dědictví po otci si však příliš neužil, neboť do 1803 byl vězněn za protihabsburské postoje. Po jeho smrti vedli firmu 1810-1824 dědicové s faktorem Jozefem Blöszem, od nichž majetek převzal dospělý Michalův syn Ľudovít Landerer (1800-1854). Usadil se v Budapešti, kam přestěhoval většinu zařízení z bratislavské pobočky. Na svou dobu absolutně modernizovaný závod sehrál důležitou roli v revoluci 1848. Ľudovítovou smrtí se knihtiskařské působení rodiny Landererů končí.

Lit.: BÜKY, M.: Die Landerer. Eine Druckerdynastie in Ungarn. Gutenberg-Jahrbuch 1966, s. 247-254; FAUST, O.: Najstaršie tlačiarne v Bratislave. Slovenský typograf 6, 1944, s. 74-76; FRICKÁ, E.: Bratislavská kníhtlačiareň Jána Michala Landerera. In: Knižničný zborník 2. Martin 1969, s. 163-177; GÁRDONYI, A.: Die Niederlassung der Buchdruckerfamilie Landerer in Ungarn. Gutenberg-Jahrbuch 1936, s. 171-176; HERMAN, G.: Johann Michael Landerers früheste Schriftproben aus den Jahren 1754 und 1759. Gutenberg-Jahrbuch 1996, s. 170-175; PARENIČKA, P.: Landererovci vo svetle bio-bibliografických diel a literatúry. In: Kniha ’93-’94. Martin 1996, s. 69-72; PRAŽÁK, V.: Československý publikační ruch v Bratislavě v době obrozenecké 1790-1850. Bratislava 4, 1930, s. 613-647; REPČÁK, J.-MIHÓKOVÁ, M.: Dejiny knižnej kultúry v Košiciach do roku 1945. Košice 1981; ŠTURDÍKOVÁ-HUDÁKOVÁ, M.: Bratislavskí tlačiari 18. stor. a ich vyzdobené tlače. In: Kniha ’82. Martin 1984, s. 104-106; VÁVROVÁ, Z.: Sprievodca po dejinách košickej knihtlače. Košice 1996.

Lex.: CHYBA 168 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 443 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; MINÁČ (red.) 3. 346-347 = MINÁČ, Vl. (a kol.): Slovenský biografický slovník. Sv. 1-6. Martin 1986-1994.; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 150.