James Franklin

Esej Benjamina Franklina (Philadelphia–Lausanne 1778). Franklin, Benjamin: La science du bonhomme Richard ou le moyen facile de payer les impots dans les possessions de l’Amerique Angloise (Philadelphia–Lausanne, Franc*ois Grasset 1778). Titulní strana druhého vydání (poprvé Philadelphia-Paris 1777). Antikvariát Meissner (Praha).

James Franklin (1696-1735) jeden z prvních tiskařů Severní Ameriky narozených nikoli v Anglii, nýbrž v nové vlasti. Řemeslu se odjel vyučit do Londýna, kde zakoupil tiskárnu a mezi léty 1717-1726 s ní podnikal v americkém Bostonu (Mass.). Sám, nebo za spolupráce externích nakladatelů se specializoval na vydávání novin, např. The new English courant (Boston od 1721). Po nepříjemnostech s cenzurou přesídlil do Newportu a vůbec první tiskárnu v pobřežní kolonii Rhode Island provozoval 1726-1732.

Jeho nevlastní bratr Benjamin Franklin (1706-1790) proslul jako americký tiskař, politik, publicista, přírodovědec a filantrop. Léta 1718-1723 strávil učením v bostonské dílně u bratra Jamese. Mezi 1723-1730 pracoval jako nájemný tiskař střídavě v Londýně a Filadelfii. Roku 1729 koupil hlavní regionální noviny, které pod názvem Pennsylvania gazette (Philadelphia Pa. 1728) tiskl konkurent Samuel Keimer, a o rok později si pro ně opatřil vlastní tiskárnu. V ní vydával jak literaturu náboženskou, např. první jazykově německý tisk na území Ameriky tištěný navíc antikvou Goettliche Liebes und Lobesgethoene (Philadelphia Pa. 1730), tak i osvětovou, např. s vlastními eseji zábavně-naučný Poor Richard’s almanack (Philadelphia Pa. 1732-1757), překládaný v Evropě do 15 jazyků. Zdokonalil dřevěný knihtiskařský lis kovovými součástkami. Roku 1748 založil ve městě Ephrata (Pa.) písmolijnu (do té doby odebíral tiskové písmo z pařížské dílny Pierra Simona Fourniera). O dvě léta později (1750) obohatil Ameriku nákupem Caslonových patric. Franklin byl ideovým původcem a propagátorem velinového papíru. V širší známost vešel také osvětovou činností (1731 založil veřejnou knihovnu) a studiem elektřiny. Je autorem pojednání Experiments and observations in electricity (Philadelphia Pa. 1751) a jedním z vynálezců bleskosvodu. Stal se mluvčím amerických kolonií, hájících vlastní ekonomické a politické zájmy před politikou evropských mocností. Roku 1754 vystoupil jako první s plánem spojení kolonií a 1776 byl členem komise pro přípravu Prohlášení nezávislosti. Diplomatická poslání ho několikrát přivedla do Anglie (Londýn) a Francie (Paříž-Passy).

Lit.: ADAMS, R. G.: The passport printed by Benjamin Franklin at his Passy press. Ann Arbor 1925; McMURTRIE, D. C.: Benjamin Franklin type founder. New York 1925; McMURTRIE, D. C.: History of printing in the United States. New York 1936; POLIŠENSKÝ, J.: Benjamin Franklin a první americká revoluce. Praha 1956.