Tobiáš Mouřenín

Tobiáš Mouřenín (též Mauřenín, 1560/65-po 1625) básník, dramatik, překladatel a snad i příležitostný tiskař v Praze. Pocházel z Litomyšle (proto užíval též přídomek Litomyšlský). O jeho životě a typografické činnosti mnoho zpráv nemáme. Roku 1587 jako tiskař podepsal vlastní překlad spisku Paula Fabricia Pranostika hvězdářská k létu … MDLXXXVIII. (Praha 1587?). Roku 1590 se oženil a jako tovaryš pracoval u tiskaře Buriana Valdy (dle Zikmunda Wintera ještě roku 1592). Byl blízkým přítelem Sixta Palmy Močidlanského. V souvislosti s vyšetřováním jeho osoby čelil 1602 obvinění, že do češtiny přeložil „Ein neu Lied von Abzug Canissche anno 1601“, kterou snad právě Palma vytiskl pod názvem Píseň o dobývání pevnosti Kanýže (Praha 1601). Po roce 1621 odešel Mouřenín jako ortodoxní luterán do Bavorska, kde byl v písemném styku s exulanty ještě 1625.

Jeho literární aktivita se soustřeďovala především k překladům a adaptacím soudobého mravněvýchovného písemnictví z německých protestantských kruhů. Do české literatury Mouřenín v překladech uvedl mimo jiné Vincenz Portius Líčidlo krásné pannám a paním … užitečné (Praha 1594), německý anonym Duchovní kuchařka, to jest Historia o jedné služebné děvečce (Praha? 1595), Nikodem Frischlin Život a putování. O velikém s. Kristoforu (Praha 1601), Lucas Pollio Sedm kázání o životu věčném synův Božích (Praha 1604), Pamphilius Gengenbach (nikoli Jörg Wickram, jak se mylně uvádí) Věk člověka, pěkná duchovní hra o desaterém věku života lidského (Praha 1604, nedochováno), Martin Moller Manuale aneb Otázky s modlitbami (Praha 1608), Sumovní kronika velmi pěkná o silném Rohovém Sajfrídovi (Praha 1615), Dietrich Albrecht Historia kratochvilná o jednom sedlském pacholku (nejstarší známý tisk Litomyšl 1647 doložen jen opisem). Výjimkou z této německojazyčné překladatelovy orientace je zčeštění polské skladby Mikołaje Reje z Nagłowic Rozmlouvání o ženské chytrosti (Praha? ca 1604, unikát bez titulního listu). Vybočení z linie protestantské literatury dokumentuje aktualita jezuity Georga Scherera Kázání radostné chvály a díkův činění z šťastného a udatného dobytí hlavní pevnosti Rábu (Praha 1598). Z Mouřenínovy tvorby se mimo jiné nedochovala příručka o chiromantii. Několik titulů naopak přetrvalo až do 19. století ve formě knížek lidového čtení, ovšem již bez Mouřenínova jména jako překladatele (Duchovní kuchařka).

Některé veršované skladby obsahují překladatelovo jméno zašifrované do akrostichu. Leckde čteme impresa „v český jazyk přeložena a vydána od Tobiáše Mouřenína“ (Duchovní kuchařka). Dokud nebude po ruce typologický rozbor těchto tisků a srovnání s ostatní českou předbělohorskou produkcí, nelze rozhodnout, zda se překladatel Mouřenín na jejich vzniku podílel také nakladatelsky, či dokonce jako tiskař. Většinu překladů však tiskli Mikuláš Štraus a Daniel Sedlčanský nejst. Českou verzi díla Polykarpa Leysera Vysvětlení křesťanského katechismu v osmi kázáních zavřené (Dresden 1606) vytiskl Hieronymus Schütz.

Lit.: KOPECKÝ, M.: Problematika tvorby Tobiáše Mouřenína. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity D 38. Praha 1991, s. 131-139; KOPECKÝ, M.: Tobiáš Mouřenín z Litomyšle. Veršovaná tvorba. Praha 1995; KOPECKÝ, M.: Zur tschechischen Adaptation zweier deutschen Sujets. Zeitschrift für Slawistik 28, 1983, s. 880-888; VOIT, P.: K českému básnictví předbělohorské doby-Život a putování sv. Kryštofa. Česká literatura 38, 1990, s. 419-424; VOLF, J.: Tobiáš Mouřenín knihtiskařem. Bibliografické drobnosti. Časopis Národního muzea 96, 1922, s. 206; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909; ZATOČIL, L.: Zur deutschen Druckvorlage des Rohový Sayffryd von Tobiáš Mouřenín. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity D 6. Praha 1959, s. 5-18.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. (neuvádí); CHYBA 191 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 2. 19 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; LEXIKON 3/I. 340-341. = LEXIKON české literatury. Osobnosti, díla, instituce (věd. red. Vladimír Forst). Sv. 1-4/I-II. Praha 1985-2008.