Bilderbogen

Z Encyklopedie knihy

Verze z 31. 12. 2019, 12:36, kterou vytvořil Vojtech.sicha (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Ruský lubok (19. století). Jednolist parodující vypočítavost ruského mužika, který nesa na trh vejce přemýšlí, že ze získaných peněz koupí párek slepic, vypěstuje kuřata, za ně koupí prasnici, selata prodá a opatří si krávu, která bude mít telátko, za něhož koupí hřebečka a toho, až dospěje, prodá, opatří si dům, avšak při představě, že se z něho stane pán, mužik zakopne a vejce rozbije. Repro: Ljachov 1975.
Bilderbogen (angl. picture sheet, fr. feuille d’images) německý termín pro obrazový jednolist (Bogen = arch), jehož textová složka je potlačena na minimum do pouhé popisky, anebo zcela chybí (tento čistě ideografický typ se nazývá Mandelbogen). U nás není tento fenomén nijak zvlášť studován. Poněvadž jednoslovný český ekvivalent neexistuje, lze tento typ jednolistu nejspíše označit málo vhodným termínem plakát. Ruská varianta se nazývá lubok.

Počátky obrázků, které utvrzovaly středověkou zbožnost, spadají do 14. století. Zprvu byly na pergamenu či papíru malovány ručně (briefmaler) a od první třetiny 15. století vznikaly sériově technikou ručně kolorovaného dřevořezu. Změna ve způsobu rozmnožování vedla k laicizaci. Zatímco deskotisky 15. století patří námětově do sféry devoční grafiky, obrazové jednolisty vzniklé knihtiskem a nazývané „Bilderbogen“ plnily funkce zpravodajského média. Byly distribuovány na trzích, nebo vyvěšovány veřejně na zdech. Jako příklad poslouží raný reportážní jednolist Geschichte der Juden von Passau (Nürnberg? ca 1497) s 12 vyobrazeními pasovských Židů hanobících roku 1477 kříž s ukřižovaným Kristem. Počínaje 16. stoletím se námětový repertoár obrazové publicistiky neobyčejně rozrostl (náboženská polemika, senzační společenské a hospodářské zprávy o živelných pohromách, nadpřirozených jevech, lidských mostrech, vraždách, válkách). Jednolisty mívaly zhusta cyklickou podobu (Tanec Smrti) a přitom se nevyhýbaly ani karikatuře a satiře (reformace, třicetiletá válka, průmyslové objevy). Specifickou odnoží obrazově-textového média byl takřečený Bilderreim, založený na dokonalém propojení dřevořezové ilustrace s veršovaným čtyřverším. Žánr obrazového veršování dovedli k dokonalosti němečtí satirici Hans Sachs (1494-1576) a Johann Fischart (1546/47-1590) za spolupráce s Jostem Ammanem, Christophem Gutknechtem, Georgem Penczem, Virgilem Solisem st. a mnoha jinými. K tvůrcům vyhledáváných biblických cyklů patřil Nikolaus Nerlich st. Propagátorem mědirytu v této oblasti byl norimberský nakladatel Paul Fürst (ca 1605-1666). Od počátku 19. století, kdy k výrobě přistoupila též litografie, braly obrazové jednolisty na sebe i poslání didaktické a pedagogické a staly se jedním ze zdrojů dětské obrazové knihy.




Lit.: BOLTE, J.: Bilderbogen des 16. und 17. Jahrhunderts. Zeitschrift des Vereins für Volkskunde 17, 1907, s. 425-441 a 19, 1909, s. 51-82 a 20, 1910, s. 182-202 a 47, 1938, s. 3-18; HILSCHER, E.: Die Bilderbogen im 19. Jahrhundert. München 1977; KNEIDL, P.: Česká lidová grafika v ilustracích novin, letáků a písniček. Praha 1983; KUNZLE, D.: The early comic strip: narrative strips and picture stories in the European broadsheet c. 1450 to 1825. Berkeley-Los Angeles-London 1973; ROSENFELD, H.: Der mittelalterliche Bilderbogen. Zeitschrift für deutsches Altertum und deutsche Literatur 85, 1954-1955, s. 66-75; ROSENFELD, H.: Die Rolle des Bilderbogens in der deutschen Volkskultur. Bayerisches Jahrbuch für Volkskunde. Regensburg 1955, s. 79-85; SCHENDA, R.: Bilder vom Lesen, Lesen von Bildern. In: Internationales Archiv für Sozialgeschichte der deutschen Literatur 12, 1987, s. 82-106; SCHILLING, M.: Bildpublizistik der frühen Neuzeit. Aufgaben und Leistungen des illustrierten Flugblatts in Deutschland bis um 1700. Tübingen 1990; SCHMITT, A.: Literarische und verlegerische Bücherfolge im ersten Jahrhundert nach der Erfindung der Buchdruckerkunst. Jahrbuch für Volkskunde und Kulturgeschichte 31, 1988, s. 147-170; SCHOTTENLOHER, K.: Flugblatt und Zeitung. Ein Wegweiser durch das gedruckte Tagesschrifttum. Berlin 1922 (München 1985); SPAMER, A. (ed.): Bilderbogen. In: Die deutsche Volkskunde. Bd. 2. Leipzig 1935, s. 476-487; VOGEL, H.: Bilderbogen, Papiersoldat, Würfelspiel und Lebensrad. Volkstümliche Graphik für Kinder aus fünf Jahrhunderten. Leipzig 1981.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.