Efemeridy

Z Encyklopedie knihy

Tisk ze slezské Tiskárny valdštejnské (żagań 1630). Kepler, Johannes: Ephemerides novae motuum coelestium …Tomi primi ephemeridum … pars secunda (tertia) (żagań, Impressa Sagani Silesiorum [Tiskárna valdštejnská] 1630). Titulní strana výpočtů, jejichž počátek tiskl 1630 Johann Plank v Linci a jejichž dokončení Kepler zajistil v Zaháni. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AG XV 22.

Efemeridy (z řec. efemeros = trvající jen jeden den, angl. ephemerides, fr. éphémérides, něm. Ephemeriden) 1. hvězdářské tabulky, ve kterých jsou zaznamenána denní postavení Slunce, Měsíce a oběžnic vůči některému poledníku. Jakožto součást astronomické literatury se pro tyto tabulky užívalo též označení almanach nebo kalendář. Jedny z prvních tištěných efemerid vypracoval Johannes Regiomontanus (vlastním jménem Müller von Königsberg): na léta 1475-1506 (Nürnberg 1474), 1482-1506 (Venezia 1481), 1484-1506 (Venezia 1484), 1489-1506 (Augsburg 1488) atd. K dalším autorům přelomu 15. a 16. století patřil astronom Johannes Stoeffler. Z domácích matematiků se tvorbě efemerid věnoval okrajově Cyprián Lvovický (Karásek) Ephemeridum novum atque insigne opus ab anno Domini 1556 usque in 1606 (Augsburg 1557). Z novější doby jmenujme alespoň důležitou řadu vídeňskou nazvanou Ephemerides astronomicae … ad meridianum Vindobonensem (Wien 1757-1806).

2. Mladší označení historie či kroniky, v nichž jsou události zaznamenávány dle pořadí dnů, nikoli letopočtů a měsíců (proto též diarium). Tyto dějepisné efemeridy se v české literatuře nazývají kalendář historický a stojí blízko historickým análům. Nejznámější jsou dvě vydání Daniela Adama z Veleslavína Kalendář historický, to jest Krátké poznamenání všech dnuov jednohokaždého měsíce přes celý rok (Praha 1578 a pak ještě 1590) a dvě vydání Prokopa Lupáče. Lupáč sestavil nejprve Rerum Boemicarum ephemeridis historicae liber primus (Nürnberg 1578), která přinášela jen denní události mezi lednem a březnem, a později látku rozšířil jako Rerum Boemicarum ephemeris, sive Kalendarium historicum ex reconditis veterum annalium monumentis erutum (Praha 1584). Pro úplnost lze do této kategorie zařadit i kronikářské dílo Abrahama Bucholzera Isagoge chronologica, id est Opusculum ad annorum seriem (Frankfurt/M. 1577). V překladu Benjamína Petřka z Polkovic se nazývá Rejstřík historický (Praha 1596).

3. Okrajově se termín užíval i pro beletristické a naukové časopisy, např. Ephemerides litterariae Hamburgenses (Hamburg od 1686), které založil Joachim Ludwig Körber, či Ephemeriden der Litteratur und des Theaters (Berlin 1785-1787), které vedl Christian August von Bertram.


Lit.: BLÁHOVÁ, M.: Historická chronologie. Praha 2001; HEJNIC, J.: Veleslavínův Kalendář historický z majetku Daniela a Samuela Adamů z Veleslavína. Listy filologické 108, 1985, s. 83-93; HEJNOVÁ, M.: Obraz Anglie ve Veleslavínově Kalendáři historickém. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze 10/2. Praha 1993, s. 315-337; NOVOTNÝ, A.: Efemeridy pražské Univerzitní knihovny. Ročenka Univerzitní knihovny v Praze 1958. Praha 1959, s. 32-37; SVOBODOVÁ, M.: Paměti obyvatel Menšího Města pražského z let 1585-1628 ve Veleslavínově Kalendáři historickém. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze 7/1. Praha 1990, s. 75-105.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.