Génius

Z Encyklopedie knihy

Génius (z lat. genus = rod) původně antický ochranný bůh rodu, případně jednotlivce, skupiny lidí a místa (genius loci). Jako symbol životní síly, smrti a času byl génius v podobě malého okřídleného či neokřídleného chlapce oživen renesančním výtvarným uměním a zprostředkovaně uveden i do knižních bordur, lišt a rámů. Na rozdíl od amoretů a puttů nebyli géniové zpodobováni ve skupinách, nýbrž jednotlivě jako štítonoši a nositelé nápisových pásek či světel. S asistenční funkcí se vyskytují od 16. století především na signetech (Pavel Severin z Kapí Hory v Tiskárně severinsko-kosořské, Karel František Rosenmüller ml.), od 17. století nadnášejí kartuše a v 18. století zaplňují rokokové a klasicistní titulní viněty (Jan Jiří Balzer, Jan Berka aj.).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.