Incipit (tištěná kniha)

Z Encyklopedie knihy

(přesměrováno z Incipit)

Gotikoantikva v Schöfferově tisku Durantiho Rationale (Mainz 1459). Duranti, Guillelmus: Rationale divinorum officiorum (Mainz, Peter Schöffer st. 1459). Fol. 1a s počátkem textu a červeně natištěnou iniciálou Q, doplněnou dodatečně perokresebným filigránem. Repro: Geldner 1968.

Incipit (lat. počíná se, angl. a fr. incipit, něm. Incipit) dle středověké rukopisné tradice počáteční slova tištěné knihy. Výrazy „Hic incipit“, „Incipiunt“ nebo „Zde se počíná“ uvozovaly většinou text jako celek, někdy však i dílčí pasáže. Jak vidíme již na pionýrské praxi Schöfferovy mohučské dílny, incipit obsahoval název díla, případně i jméno autora, editora či komentátora knihy, např. „Incipit Racionale divinorum officiorum“ z roku 1459 nebo „Incipiunt Constitutiones Clementis papae V. una cum apparatu domini Io. Andree“ z roku 1460. V Čechách první incipit doplněný autorovým jménem zavedl do Augustinova díla Soliloquia (Vimperk 1484) tiskař Johann Alacraw, a to v podobě „Incipit liber Soliloquiorum beati Augustini“. V 15. století se velmi často pro tisk incipitu užívala vizuálně atraktivnější červená barva. Opak incipitu nazýváme explicit neboli kolofon.

Sazeči již před polovinou 60. let 15. století ve snaze po emancipaci tištěné knihy odtrhávali incipity od počátečních slov vlastního textu a na první potištěné stránce je modifikovali do podoby generálního nadpisu. Z incipitů dílčích pasáží se souběžně analogicky počaly vyvíjet vizuálně zdůrazněné nadpisy kapitol (angl. drop-down title, fr. titre en vedette, něm. Kopftitel). Proces, v němž tradiční podoba incipitů pozvolně zanikala, byl však podmíněn konstitucí titulní strany. Ještě na počátku 16. století byly u nás i v zahraničí setrvačně vyráběny publikace bez titulního listu, jejichž název substituovala úvodní slova, např. Kniha nábožná, jenž slove Barlaam … počíná se takto (Plzeň 1504). Životnost incipitů až za práh 16. století prodlužovala vžitá tradice i tam, kde sazeč titulní stranu do tiskové formy sice již vyřadil, ale neoprostil se od archaické formy předlohy, např. v názvu Augustinova díla Počíná se traktát svatého Augustina, kterýžto nazval Marnostmi tohoto světa (Praha 1506).


Lit.: HAEBLER, K.: Handbuch der Inkunabelkunde. Leipzig 1925 (repr. Leipzig 1966, Stuttgart 1979).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.