Jaakov ben Geršom Bak

Z Encyklopedie knihy

Machzor Jehudy Baka (Praha 1661). Machzor mi-kol ha-šana ke-minhag Pehem, Polin, Mehren ve-Aškenaz (Praha, Jehuda ben Jaakov Bak 1661–1662). Druhý díl (1661), titulní strana s architektonickou bordurou. Židovské muzeum (Praha), sign. 5.872.
Jaakov ben Geršom Bak (řečený Wahl, Wal, Wohl, Wol, též Pack, Pak, zemř. 1618) zakladatel hebrejské tiskárny v Praze. Pocházel pravděpodobně z Itálie, kde zcela jistě před příchodem do Čech také působil: roku 1595 byl zaměstnán v tiskárně Francesca Dalle Donne (činný ve Veroně od 1593) a 1598-1599 u Daniela Zanettiho (činný v Benátkách od 1576). Okolo roku 1605 započal jeho pražský pobyt, během něhož se do 1615 věnoval vedení tiskárny.

Bak měl tři syny, z nichž se knihtisku mezi 1620-1660 věnovali dva, totiž Josef a Jehuda (zemř. 1671). Mezi léty 1660/61-1669 stál v čele tiskárny již jen Jehuda ben Jaakov Bak. Roku 1669 musel však, stejně jako Kohenové, činnost přerušit. Práci zakázalo místodržitelství na popud konzistoře, která nebyla spokojena s dodržováním cenzurních pravidel. Zatímco konkurenční pražská firma se během 1678-1685 ze zákazu dlouze vzpamatovávala, bakovská byla v provozu již 1672, takže se pro toto mezidobí stala de facto jedinou hebrejskou dílnou v Čechách.

Jakmile byla tiskárna úředně otevřena, nastalo období sporů o dědické podíly. Jehudu Baka vystřídali synové Jaakov (1630-1688) a Josef (zemř. 1696) a od 1697 vnuk Moše (zemř. 1712) a jeho bratranec Jisrael z rodu Jehudova. Tisky vnuka Mošeho Baka bývaly opatřeny impresem „al jde nechde HR“R Jehuda B“K“ (odtud něm. „Backische“ či „Packische Buchdruckerei“). Po roce 1716 zůstal ve vedení firmy pouze Jisrael ben Josef ben Jehuda Bak. Po něm se o dědictví přihlásili Mošeho synové Jehuda (Juda Malach, zemř. 1767/68) a Jom Tov Lipman. Ani oni však nedokázali čelit postupnému technickému úpadku a finančním potížím, s nimiž se tiskárna potýkala už dávno. Je velmi pravděpodobné, že už před polovinou 18. století chod tiskárny zajišťovali nájemci.

Jedním z nich byl známý člen pražské židovské obce Šemuel ben Mendel Falkeles (Flekeles, zemř. po 1794), který se už 1762 snažil o spojení kohenovské (respektive kacovské) tiskárny s bakovskou. Falkelesův pronájem započal před 1779 a trval do 1783. Ani on a ani další v řemesle nevyučení spolunájemci (Falkelesův syn Becalel a švagr Šemuel ben Lejzr Bachur) však nebyli s to tiskárnu vymanit z úpadku. Východiskem se stalo až nové sjednocení obou pražských hebrejských provozů do Tiskárny bakovsko-kacovské roku 1783. Poté Falkeles otec pracoval přinejmenším mezi 1791-1794 jako sazeč u Evy, vdovy po Josefu Emanuelu Diesbachovi.

Estetická úroveň náboženské produkce Bakovy tiskárny byla vesměs na nižší úrovni nežli starší práce Geršoma Kohena. Největší úsilí bylo upřeno na úpravu titulních stran. Užívaly se manýristické rámy složené z typografických ozdůbek nebo barokní bordury čistě portálového typu (bez alegorických Ctností). Na rozdíl od tisků Kohenovy rodiny viněty zcela chybějí a ilustračních štočků bylo v zásobě poskrovnu. Lze předpokládat, že Bakova tiskárna některé štočky získávala od nežidovských kolegů. Napovídá tomu například seříznutá starší lišta s portréty starozákonních proroků nebo vyobrazení modlícího se krále Davida v komentářích k talmudistickým traktátům Sefer Hochmat Manoach (Praha 1612), které sestavil Manoach Hendel ben Šemaja a vytiskl Jaakov ben Geršom Bak. Obdobný původ mohou mít malá znamení zvěrokruhu, která Jehuda ben Jaakov Bak umístil do prvního dílu modlitební knihy pro svátky Machzor, chelek rišon (Praha 1661-1662?). V druhém dílu narazíme na dřevořez Českého lva držícího v tlapách tiskařské tampony. Zobrazení má snad charakter signetu.


Lit.: FREIMANN, A.: Die hebräischen Druckereien in Prag von 1753-1828. Soncino-Blätter 3, 1929-1930, s. 113-143; NOSEK, B.: Auswahlkatalog hebräischer Drucke Prager Provenienz aus dem 18. Jahrhundert in den Sammlungen des Staatlichen jüdischen Museums in Prag. III. Teil: 1700-1799. Judaica Bohemiae 13, 1977, s. 96-120 a 14, 1978, s. 35-58; NOSEK, B.: Katalog ausgewählter hebräischer Drucke Prager Provenienz. II. Teil: Die Buchdruckerei der Familie Bak. Die Buchdruckerei des Abraham ben Schimon Heida, gennant Lemberger. Judaica Bohemiae 11, 1975, s. 29-53; VOLF, J.: Z dějin pražských židovských knihtiskáren v 17. století. Praha 1925; VOLF, J.: Z dějin židovského knihtisku v Praze v 17. a 18. století. Věstník Královské české společnosti nauk, tř. filozoficko-historicko-filologická 3. Praha 1925; VOLF, J.: Z dějin židovských knihtiskáren v Praze v 18. a 19. století. Příspěvky k dějinám českého knihtisku, písmolijectví, knihkupectví a antikvariátu na počátku 19. století. Časopis Národního muzea 99, 1925, s. 154-160; VONKA, R. J.: Židovští knihtiskaři v Praze. Ročenka československých knihtiskařů 17, 1934, s. 91-119.

Lex.: ENCYKLOPAEDIA JUDAICA 4. 114 = ENCYKLOPAEDIA Judaica. Vol. 1-16. Jerusalem 1971.; VOŠAHLÍKOVÁ (red.) 2. 181. = VOŠAHLÍKOVÁ, P. (red.): Biografický slovník českých zemí. Sv. 1-. Praha 2004-.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.