Jan Ondřej Nevídal

Z Encyklopedie knihy

Jan Ondřej Nevídal (též Newidal, ca 1709-1773) moravský kreslíř, malíř portrétů a kostelních obrazů, v letech 1733-1735 posluchač vídeňské Akademie. Je autorem předlohy rozkládacího frontispisu v oslavné publikaci Aula dominae Wranovii … oder Celebrirtes fünfhundertjähriges Jubelfest zu Wranau in Mähren (Brno 1740). Frontispis, signovaný kreslířem „Jo. And. Nevidal delin.“, je pojat jako veduta vranovského kostela a kláštera. Pro tiskařku Marii Barboru Svobodovou ji realizovali vídeňští rytci Josef a Andreas Schmutzerové. Další dvě mědirytové přílohy, totiž vranovský hlavní oltář a oltář sv. Františka z Pauly, signovány nejsou.


Lit.: DVORSKÝ, J. (red.): Dějiny českého výtvarného umění. Sv. II/1-2. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha 1989; RÖK, B.: Böhmen und Mähren. Ansichten, Stadtpläne und Landkarten aus der Graphischen Sammlung des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg. Nürnberg 1995.

Lex.: THIEME-BECKER 25. 426 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 2. 203. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.