Jan Tobiáš Arnolt

Z Encyklopedie knihy

Jan Tobiáš Arnolt (též AR, Arnold, 1730-1785) jeden z nejlepších žáků Michaela Heinricha Rentze. Dle Dlabače se narodil v Hradci Králové 1735, avšak soupis obyvatelstva Starého Města pražského z roku 1770 (i Toman) uvádějí Jaroměř. Roku 1760 se imatrikuloval na pražské filozofické fakultě a od té doby je také v Praze doložen jako kreslíř a mědirytec. Těžiště jeho tvorby spočívá v náboženské grafice určené jak k volnému prodeji, tak k ilustraci. Mimo jiné je autorem takřka celého obrazového doprovodu Cochemovy Veliké štěpné zahrady (Praha 1760), spolupracoval na cyklu Cochemova Zlatého nebeského klíče (Praha 1760), převzatém pak i do mladších vydání 1762, 1763 a 1771, a vytvořil frontispis ke Cochemově Malé štěpné zahrádce (Praha 1761). Další jeho frontispisy obsahují díla Serafinský život (Praha po 1767), Věk osmý od založení osadního kostela na Proseku (Praha 1770), Zpráva o … založení … kostela svatýho Matěje (Praha 1772), František Stivar Osm svatých dní (Praha 1772). Pěkné veduty a další ilustrace jsou též v Chronic vormals böhmischer Cronlehen Jana Karla Rohna (Praha 1763, signováno „I. Arnold del. et sc. Prag“). V díle Jana Rulíka Svatá Hora aneb Historické vypsání byl alegoricko-topografický frontispis užit posthumně (Praha 1804). Jan Tobiáš Arnolt nezemřel 11. září 1789, jak uvádí základní heslo Tomanova Slovníku, ale již 3. ledna 1785 (Toman v Dodatcích).

Pouze příjmením „Arnold sc.“ jsou signovány tyto práce: Ludovicus Holzapfel Institutiones theologicae de Deo incarnato (Praha 1769, titulní viněta), Ludovicus Holzapfel Institutiones theologicae de sacramento poenitentiae (Praha 1771, titulní viněta) a František Pubička Chronologische Geschichte Böhmens (Leipzig-Praha 1770-1829?, 3. díl s vědeckými nákresy), anonymní Historischer Auszug von dem Wandel, Tugenden und Wundern des … seraphischen Vaters Michael (Praha 1780, frontispis s ústřední postavou dle Schlachterovy předlohy). Dvě vydání Pubičkova spisu Series chronologica rerum Slavo-Bohemicarum (Wien 1769 a 1770) mají u nákresu mince signaturu spojitých písmen AR.


Lit.: ŠEBESTA, Ed.-KREJČÍK, A. L.: Popis obyvatelstva hlavního města Prahy z roku 1770. I. Staré Město. Praha 1933; VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001.

Lex.: DLABAČ 1. 55-57 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; NAGLER 1. 160 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 2. 131 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 1. 25 (Dod. 20). = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.