Josef Sebastian Klauber

Z Encyklopedie knihy

Josef Sebastian Klauber (1700-1768) kreslíř a mědirytec, člen významné rodiny knižních ilustrátorů a nakladatelů, kterou v Augsburku sňatkem roku 1687 založil obchodník z Dillingen Franz Christoph Klauber. Jeho starší syn se jmenoval Josef Sebastian, mladší Johann Baptist. Oba i další členové rodiny doplňovali svou signaturu zkratkou „cath.“, naznačující konfesi (lat. catholicus = katolický), a siglou „A.V.“ (případně Aug. Vindel.), nahrazující plný název Augsburku. Josef Sebastian se vyučil v rodném městě a pak přesídlil do Prahy, kde krátce pracoval pro Antona Birkharda. Právě z této doby pochází frontispis datovaný 22. června 1732 a signovaný „Klauber sc. Aug. V.“. Představuje Pannu Marii Svatohorskou s nápisem „Regina coeli et terrae …”. Byl vevázán do některých exemplářů staršího Balbínova díla Heiliger Berg (Praha 1668, jiné výtisky mají podobnou, avšak nesignovanou rytinu s nápisem „Beatissima Virgo Sacromonana [sic!]”). Po návratu z ciziny se Josef Sebastian v Augsburku 1733 oženil a vstoupil do služeb Johanna Andrease Pfeffela st.

Klauber často spolupracoval také s Bohumírem Bernardem Götzem („Göz et Klauber Cath. Sc. A. V.“). Z jejich společných prací objednaných pro český trh známe Krátký vejtah života … blahoslaveného Serafina à Monte Granario (Praha 1738, frontispis se sv. Františkem Serafinským a bl. Serafinem) a Josef Lauritsch Primum saeculum divae Ruthenicae (Hradec Králové 1741, mariánský frontispis s vedutou Jičína převzatý i do české verze První věk rodičky Boží Rušánské, Hradec Králové 1743). Samostatně Josef Sebastian vypracoval rokokové viněty a vlysy pro traktáty Ignáce Franze Institutiones theologicae de gratia servatoris (Praha 1758) a Institutiones theologicae de Deo uno et trino (Praha 1760).

Frontispis bratrů Klauberových k Ignácovým Duchovním cvičením (Brno 1747). Ignatius de Loyola S.: Geistliche Übungen (Brno, Jakub Maxmilián Svoboda–dědici, fa. Václav Lenhart 1747). Frontispis se světcovým portrétem signovaným vpravo dole. Antikvariát Meissner (Praha).

Josef Sebastian s bratrem Johannem Baptistem Klauberem (1712-1787?) založil roku 1740 privilegované nakladatelství „J. und J. Klauber“, odlišující se od evangelických podniků v Augsburku také označením „Fratres Klauber Catholici A.V.“. Nakladatelství se specializovalo na devoční grafiku, biblické rytiny a portréty katolických duchovních. Kromě ohlášek k dizertacím na pražské univerzitě je činnost nakladatelství v české knižní kultuře doložena zhruba takto: Stephanus Christ Gespräch zwischen der Seelen und ihrem Bräutigam Jesum Christum (Praha 1740, frontispis), Kurtzer Begriff des Lebens, Tugenden und Wunderwercken des Heiligen Petri Regalati, des Ordens … Vatters Francisci (Brno 1747, frontispis s ústřední postavou světce), Ignác z Loyoly Geistliche Übungen (Brno 1747, dvacet pět ilustrací na přílohách), Sedmero uctění sedm[i] bolestí Marie Panny (Praha 1749, frontispis se dvěma mnichy před obrazem Panny Marie), Martin von Cochem Zlatý nebeklíč (Brno 1751, alegorický frontispis), Biblia sacra vulgatae editionis Sixti V. Pont. M. jussu recognita (Praha 1756, frontispis s vročením 1757), Institutum Societatis Jesu, auctoritate congregationis generalis XVIII. meliorem (Praha 1757, mědiryt v prvním svazku), Hvězda nebeská (Kutná Hora 1758?, zásmucký klášter františkánů, nad nímž andělé a dva řeholníci nesou obraz Panny Marie) a konečně Leonhard a Portu Mauritio Nábožný způsob velmi prospěšného mše svaté slyšení (Znojmo 1769, Kristus s křížem oslavovavaný poutníkem).

Ostatní ilustrace bohemikálních publikací jsou signovány pouze „Klauber Sc. A.V.“ (případně „Klauber Cath. Sc. et delin. Aug. V.“). Část z nich dozajista pochází ze společné dílny obou bratří, ale mladší vytvořil zřejmě Johann Baptist Klauber již sám: Antonín Boll Institutiones philosophiae activae conscriptae (Praha 1759, titulní mědiryt a tři ilustrace v textu), Josephus Jurain Commentationes politicae de reipublicae praesidis (Praha 1760?, titulní mědiryt), Josef Bonaventura Piter Thesaurus absconditus in agro seu Monasterio Brzevnoviensi prope Pragam (Brno 1762, rytina s nadpisem Lapis sepulchralis), Neuntägige Erwegungen über das Leben des Wunderthätigen heiligen Josephs von Kupertin Priesters (Brno 1769, frontispis s ústřední postavou světce dle Korompayovy a Schweigelovy předlohy), Joannes Diesbach Institutiones theologicae de divinis virtutibus Fide, Spe & Charitate (Praha 1771, jedna ilustrace). Moravský tisk Kurzer Bericht und Begriff des berühmten und heiligen Ablasses Portiunculae (Brno 1796) obsahuje celostrannou mědirytinu sv. Františka, která je nečitelně signovaná snad „Klauber Cath. sc. et exc. A.V.“ (Pumprla čte Tauber, ale dostupná literatura pro Augsburk této doby nikoho podobného neuvádí). Tvůrcem i nakladatelem ilustrace by mohl být některý ze synů Josefa Sebastiana Klaubera. Prvorozený, který však více než k rytectví přilnul k obchodní a nakladatelské činnosti, se jmenoval Josef Wolfgang Xaver Klauber (ca 1740-1813). Mladším synem byl Ignaz Sebastian Klauber (1753-1817). Nejprve se školil u svého otce a po jeho smrti v Římě a Paříži. Od roku 1796 vedl ryteckou speciálku na petrohradské Akademii.


Lit.: FECHTNEROVÁ, A.: Katalog grafických listů univerzitních tezí uložených ve Státní knihovně ČSR v Praze. Sv. 1-4. Praha 1984; GIER, H.-JANOTA, J. (edd.): Augsburger Buchdruck und Verlagswesen. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. Augsburg 1997; LANCKOROŃSKA, M.: Die Augsburger Druckgraphik des 17. und 18. Jhs. In: Augusta 955-1955. Forschungen und Studien zur Kultur- und Wirtschaftsgeschichte Augsburgs (hrsg. von H. Rinn). (Augsburg) 1955, s. 347-362; LAZAROVÁ, M.-LUKAS, J.: Praha. Obraz města v 16. a 17. století. Soupis grafických pohledů. Sv. 1. Praha 2002; NEUMANN, J.: Český barok. Praha 1969; PUMPRLA, V.: Soupis starých tisků ve fondech Státní vědecké knihovny v Olomouci. Řada I. Tisky vydané na území Čech a Moravy v letech 1501-1800. Sv. 1-12. Olomouc 1974-1979; RÜMANN, A.: Die illustrierten deutschen Bücher des 18. Jahrhunderts. Stuttgart 1927; VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001.

Lex.: DLABAČ 2. 65 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; NAGLER 7. 476-478 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 132; THIEME-BECKER 20. 411-412 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 1. 486. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.