Kolo štěstí

Z Encyklopedie knihy

Kolo Štěstí na českém vydání Petrarky (Praha 1501). Petrarca, Francesco: Kniehy dvoje o lékařství proti Štěstí a Neštěstí (Praha, Tiskař Pražské bible 1501). Celostranný, amatérsky kolorovaný titulní dřevořez na fol. 1a (tvůrce se zdá být totožný se štrasburským ilustrátorem Pána rady 1505). V horní části je zpodoben Petrarca jako humanistický literát sedící u písařského pultu. Níže rozpracovaný antipodní motiv se týká proměnlivosti a pomíjivosti lidského údělu. Úděl je alegorizován kolem pohybujícím šesti postavami. Kolo, ovládané z oblaku všemohoucí rukou, některé osoby střídavě vynáší a jiné zase dočasně ponižuje. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR III 4.

Kolo štěstí (z lat. Rota Fortunae, angl. wheel of Fortune, fr. roue de la Fortune, něm. Glücksrad) atribut římské bohyně osudu čili Štěstěny. Evokoval plynutí času a věčný koloběh událostí a v knižním umění 15.-19. století nezřídka prostředkoval kritiku sociální nerovnosti. Tak je tomu v nejstarším titulním dřevořezu ilustračního rázu u nás, který otiskl takzvaný Tiskař Pražské bible do Petrarcova díla Kniehy dvoje o lékařství proti Štěstí a Neštěstí (Praha 1501). Některé exempláře byly dílensky kolorovány.

V horní části tohoto dřevořezu je zpodoben Petrarca jako humanistický literát, sedící u písařského pultu. Níže rozpracovaný antipodní motiv se týká proměnlivosti a pomíjivosti lidského údělu. Úděl je alegorizován jako kolo pohybující šesti postavami. Kolo, ovládané z oblaku všemohoucí rukou, některé střídavě vynáší a jiné zase dočasně ponižuje. Ačkoli latinskou verzi Petrarcova spisu De remediis utriusque fortunae publikovaly mezi 1475-1500 tři renomované zahraniční tiskárny, tento motiv nikdy neužily. Jistou podobnost vykazuje pouze titulní dřevořez Brantovy satiry Das Narrenschiff (Basel 1494). Kolo Štěstí v českém vydání se tak zdá být původní prací. Kreslíře předlohy ani dřevořezáče však bohužel neznáme. Úvahy, že šlo o domácí umělce, mají s ohledem na povšechně nízkou úroveň naší ilustrátorské tvorby přelomu 15. a 16. století prozatím jen ráz zbožného přání.

Po pražském vydání 1501 se variace motivu objevila kupříkladu u třetího vydání encyklopedie Margarita philosophica od Gregora Reische (Strasbourg 1504). Tisk pořídil Johann Schott. V odlišném uměleckém podání Mistra Petrarcy přešlo Kolo na titulní stranu Von der Artzney bayder Glück (Augsburg 1532). Počínaje tímto Steinerovým tiskem německého překladu Petrarcy se pak zobrazovací typ Kola stal až do počátku 17. století jakýmsi atributem všech zahraničních edicí De remediis. Zahraniční bohemikum Tragedy nová Pammachius jméno mající (Nürnberg 1546) od nekatolíka Thomase Kirchmeyera (Naogeorga) provázejí ilustrace, které tiskař Christoph Gutknecht převzal z třicetidílného protipapežského cyklu Erharda Schöna 1527. Jedna z nich ukazuje Kolo, jímž točí Martin Luther (?) a přitom svrhává úpícího papeže. Domácí knihtisk motiv zopakoval v poněkud zjednodušené verzi monogramisty HW na titulu mladší anonymní parafráze Petrarcova díla nazvané Okolek světa (Praha 1544?-1572), který vyšel z tiskárny Jana Kantora Hada. Ustálené pojetí Kola přichází ještě na štočku Pavla Sessia, např. Daniel Schaeneius De providentia Divina liber unus (Praha 1607) a Jan Campanus Fortunae, Epicureorum deae (Praha 1607). Tradiční zobrazení potlačil ve prospěch zvěrokruhu dřevořez Tiskárny severinsko-kosořské, užitý v Konáčově Kníze o hořekování a naříkání Spravedlivosti královny (Praha 1547). Výrazně politickým akcentem bylo ozvláštněno Kolo zpracované anonymním mědirytcem pro Pěčkovu báseň Rota Fortunae (Praha? 1620).



Lit.: GEIß, J.: Zentren der Petrarca-Rezeption in Deutschland (um 1470-1525). Rezeptionsgeschichtliche Studien und Katalog der lateinischen Drucküberlieferung. Wiesbaden 2002; KHÜRLEMANN, F.: Die narrative Sequenz mit doppelter Figurenidentität. Zur Erzählstruktur der „Rota Fortunae“. In: Variorum munera florum. Festschrift für Hans H. Haefele zu seinem 60. Geburtstag (hrsg. von A. Reinle et al.). Sigmaringen 1985, s. 141-156; KIRCHNER, G.: Fortuna in der Dichtung und Emblematik des Barock. Stuttgart 1970; SCHEIDIG, W.: Die Holzschnitte des Petrarca-Meisters. Zu Petrarcas Werk „Von der Artzney bayder Glück des guten und widerwärtigen“, Augsburg 1532. Berlin 1955.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.