Místo vydání

Z Encyklopedie knihy

Místo vydání (angl. place of publication, fr. lieu d’édition, něm. Erscheinungsort nebo Verlagsort) alternativní součást explicitu nebo impresa lokalizující nakladatele. Byl-li nakladatel totožný s tiskařem, místo vydání se krylo s místem tisku, např. Missale Salzeburgense (Wien 1506) „in clarissima urbe Viennensi Austriaca impensis et laboribus Joannis Winterburger“. Pokud byla nakladatelova a tiskařova činnost vázána do dvou různých lokalit, zhruba po 18. století mělo obvykle větší váhu místo výroby, např. Missale Pragense (Venezia 1507) vzniklo „Venetiis … in edibus Petri Liechtenstein, expensis … Wenceslai Kaplitzer Bohemi“.

Teprve rostoucí význam nakladatelské profese a její postavení na samostatnou živnostenskou bázi zatlačily výrobce do pozadí a v impresech se od 18. století počalo objevovat vedle místa tisku i místo vydání (případně též prodeje). Tak například oba počáteční díly Chronologische Geschichte Böhmens Františka Pubičky (Praha-Leipzig 1770-1829?) uvádějí „Leipzig und Prag, bey Franz Augustin Höchenberg und Compagnie“ nebo třísvazkové Institutiones theologicae pastoralis Josefa Laubera (Brno 1780) mají ve druhém svazku impresum „Brunae typis Neumannianis, factore Joanne Nep. Schreiner. 1780. Et habetur Pragae apud Josephum Gröbl bibliopolam“. Tiskařská a nakladatelská dvoukolejnost dokonce vedla k fenoménu, který označujeme jako vydání titulová, např. Jan Češka Příkladné řeči a užitečná naučení vybraná z knih hlubokých mudrcův (Praha 1786). Část nákladu zde byla na titulní straně opatřena tiskařovým impresem („V Praze, u Jana Josefa Diesbacha“) a část nesla jméno nakladatele a knihkupce („V knihárně Kašpara Widtmanna“).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.