Martin Kleinwechter

Z Encyklopedie knihy

Martin Kleinwechter (též Kleinwächter, MKWR) první tiskař v Hradci Králové, jehož činnost (na rozdíl od předchůdce Jakuba Patočky, povědomého pouze z literatury) je zde neklamně doložena mezi léty 1616-1620. Narodil se v Pilníkově u Trutnova. Jako evangelík augsburského vyznání tovaryšská léta strávil údajně na Dobrovici v Tiskárně valdštejnské. Královéhradeckému působení předcházela krátkodobá činnost ve Vlčicích u Trutnova 1613-1616. Dnes známe jen osm latinských a německých publikací, které jsou značeny „zu Wiltschütz“ nebo „Wiltschitzii“. Odtud byla tiskárna přenesena do Hradce Králové a obohacena o část písmového materiálu a dekoru zrušené dobrovické tiskárny. Koncem roku 1618 se zde jako faktor poprvé objevuje Jan Arnolt zvaný Lehnický.

Zatímco odlehlá vlčická dílna dovolovala mimo jiné též výrobu pamfletické literatury, tiskárna v Hradci Králové se převážně zaměřila na tisk příležitostných skladeb humanistického básnictví, dále na utrakvistickou literaturu nábožensky výchovnou a na několik novinových letáků (dnes je úhrnem známo přes šedesát titulů). Zajímavý je výskyt tří kázání utrakvisty Blažeje Borovského z Borovna a jedné drobné odborné publikace Simeona Partlicia ze Špicberku, správce místních škol, nazvané Tractatus cometographicus, O dvou nových hvězdách aneb kometách, které se spatřovaly na konci roku MDCXVIII. (Hradec Králové 1618). Vyšel zde též Kazatel domovní Matouše Konečného (Hradec Králové 1618). Ačkoli Brno mělo tou dobou tiskárnu Christopha Haugenhoffera, Kleinwechter vytiskl nejméně dvoje německé artikule moravského sněmu konaného v Brně 1619.

Všechny latinské příležitostné tisky jsou sázeny sice pečlivě, avšak většinou se stereotypním titulním rámcem monogramisty HR. Bohatě ilustrovaným dílem tak zůstává pouze dějepravná Kleine Biblia unnd tägliches Handbuch (Vlčice 1614). Kleinwechter jako signet užíval oválnou vinětu s archandělem přemáhajícím ďábla (na spodní části ornamentálního okraje je monogram M[artin] K[lein]W[echte]R). Josef Johanides uvádí vcelku nemalý výskyt 23 různých velikostí písem. Není známo, za jakých okolností převzal v roce 1620 (a to ještě před bělohorskými událostmi) Kleinwechterovu tiskárnu katolík Arnolt. Určitou váhu měly patrně konfesijní důvody.


Lit.: JOHANIDES, J.: První knihtiskárna v Hradci Králové (Martin Kleinwechter). Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 4. Praha 1969, s. 66-94.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 495; CHYBA 149 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 348-349. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.