Nápisová páska

Nápisová páska (též banderola z fr. banderole = páska, praporek, něm. Schriftband) pozdně středověký výtvarný prvek přejatý na řezanou vazbu a do knižní grafiky posledního decenia 15. století jako nositel citátu (akcipies), devízy, jména zpodobené postavy či názvu města (veduta). Páska byla důležitým nástrojem k pochopení celkového výjevu. Její délka (respektive počet zalomení) se řídila množstvím textu a kompozičním záměrem tvůrce. Umístění bylo přitom rozmanité: vycházela z úst figury (proto též mluvící páska), vinula se okolo ní, anebo obepínala její nohy. Často též v rukou zobrazovaného spočívala jako vlající textový svitek. Nápisové pásky nalezneme ještě na rytinách ohlášek univerzitních dizertací 17. a 18. století.

Souvislosti mezi Grüningerovými ilustracemi (Strasbourg 1499–1502) a Pánem rady (Praha 1505). Terentius Afer, Publius: Comoediae (Strasbourg, Johann Grüninger 1499). Fol. CVIIa druhého vydání s ilustrací Mistra Grüningerova Terentia. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DM III 3/3.
Souvislosti mezi Grüningerovými ilustracemi (Strasbourg 1499–1502) a Pánem rady (Praha 1505). Tento traktát jest o mládenci, kterýž jsa v štěstí zpychal a svévolně upadl v neštěstí [Pán rady] (Praha, Tiskař Pražské bible? 1505). Fol. A4b s obrázkem mládence u pana Povolila. Národní knihovna ČR (Praha), sign. Křiž LXXIII D 1 (= Cim D 96, deponát).
Souvislosti mezi Grüningerovými ilustracemi (Strasbourg 1499–1502) a Pánem rady (Praha 1505). Vergilius, Publius Maro: Opera (Strasbourg, Johann Grüninger 1502). Díl třetí, fol. IXa s hospodským interiérem od Mistra pozdní Grüningerovy tiskárny. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AU III 10.
Souvislosti mezi Grüningerovými ilustracemi (Strasbourg 1499–1502) a Pánem rady (Praha 1505). Tento traktát jest o mládenci …, fol. A5b s hospodským interiérem dle předchozí Grüningerovy ilustrace. Národní knihovna ČR (Praha), sign. Křiž LXXIII D 1 (= Cim D 96, deponát).

Nápisová páska se stala funkčním doplňkem tiskařských signetů: v Čechách a na Moravě kupříkladu Konrad Stahel (1499), Konrad Baumgarten (1501), Oldřich Velenský z Mnichova (1519), Pavel Severin z Kapí Hory (1529) aj. Snad nejstarší doklad ilustrační tendence představuje u nás Tento traktát jest o mládenci, kterýž jsa v štěstí zpychal a svévolně upadl v neštěstí (Praha 1505), který odborná literatura zkráceně nazývá Pán rady. Tak jako v zahraničí počátkem 16. století jsou i zde pásky zaplněny nenáboženskými texty charakterizujícími profese vystupujících postav. Někdy nápisová páska tvořila dokonce ústřední téma dřevořezu. Pěkný příklad přináší Stuchsův tisk díla Aloysia de Cadamosto Nye unbekande Lande unde eine nye Werldt in korter vorgangener Tyd gefunden (Nürnberg 1508). Titulní strana tu nevznikla sazbou, nýbrž otištěním celotranného dřevořezu s komplikovaně vinutou páskou, která je na jedenácti místech pokryta jednotlivými slovy věcného názvu. Obdobně nadstandardní prostor poskytl pásce Štyrsův Nový zákon (Mladá Boleslav 1525). Zde má banderola podobu iniciály K(Nihy), z níž dále vychází a jako nositelka jmen Kristova rodu se vine po okrajích celé strany.

Titulní strana Bridelových Jesliček (Praha 1658). Bridel, Bedřich: Jesličky, staré nové písničky (Praha, Tiskárna jezuitská [faktor neznámý] 1658). Anonymní titulní bordura mimo jiné s andílky držícími nástroje Kristova utrpení. Národní knihovna ČR (Praha), sign. 54 F 113.
Štyrsův tisk Nového zákona (Mladá Boleslav 1525). Nový zákon (Mladá Boleslav, Jiřík Štyrsa 1525). Fol. b6a s iniciálou K(Nihy) a nápisovou páskou pro Kristův rodokmen. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR IV 17.

Lit.: HORÁK, Fr.: Česká kniha v minulosti a její výzdoba. Praha 1948; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; TOBOLKA, Zd. V.: Kniha. Její vznik, vývoj a rozbor. Praha 1949.

Lex.: BALEKA, J.: Výtvarné umění. Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika). Praha 1997, s. 37 (banderole).