Novinový leták

Z Encyklopedie knihy

Verze z 30. 9. 2019, 10:23, kterou vytvořil Vojtech.sicha (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Nejstarší u nás tištěné zemské znaky (Praha 1515). Cuspinian, Johann: Sjezd císařské Velebnosti v Vídni a najjasnějších tří králuo Jich Milostí (Praha, Mikuláš Konáč z Hodiškova 1515). Titulní strana s pěti dřevořezovými znaky, totiž českým, uherským, polským, lužickým a uprostřed rakouským. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR IV 23/7.
Novinový leták (angl. leaflet nebo pamphlet, fr. pamphlet nebo plaquette, něm. Flugschrift) poměrně nově zavedené označení vícelistové aktuality kolující po celé Evropě takřka od počátků knihtisku až do 18. století, kdy trh definitivně opanovaly periodicky vyráběné noviny a časopisy. Z hlediska formy vydání je třeba vedle vícelistového zpracování (v něm. označovaného jako Flugschrift) odlišovat tisk na jednolistu (něm. Flugblatt). Starší čeští knihovědci pojmenovávali obě vydavatelské podoby in promiscue termíny novina i noviny a pro několik zpráv uveřejněných v rámci jedné publikace sporadicky užívali též termín letákové noviny.

Základním posláním letáků byla včasnost informace. Tomu se podřizovala forma i kvalita vydání včetně šablonovitého ztvárnění titulní strany. Zatímco těsně po polovině 15. století stačil ke zpravodajství ještě jediný list, od 80. let se počaly objevovat vícelistové reportážní publikace, např. Coronatio Maximiliani (Mainz 1486). Rozsah však nemohl být kvůli délce výroby velký, nanejvýše 2-3 archy složené do kvartového formátu. Rychlostí výroby ovšem tiskař nezohledňoval ani tak budoucí čtenáře, ale snažil se zajistit prvenství v konkurenčním boji o včasnost sdělené události. Čím pomaleji byla výroba realizována, tím rychleji pozbývalo zboží na aktuálnosti.

Tento druh publicistiky se obíral především válečným zpravodajstvím. Množství propagandistických reportáží a polemik vrhaných na trh odpovídalo úměrně evropským politickým a náboženským událostem (selská válka, šmalkaldská válka, turecká invaze, Bílá hora, třicetiletá válka, francouzská revoluce apod.). Novinové letáky reagovaly též na události státního významu (cesty, svatby či úmrtí politiků), na přírodní katastrofy (bouře, povodně, požáry, komety). Všímaly si geografických objevů, kuriozit a zázraků (porody lidských monster). Původci tohoto významného informačního média stáli ve službách určité ideologie a aktivně ovlivňovali veřejné mínění. Vedle běžné popisně zpravodajské formy (Abschrift, Acta, Annalen, Anzeigung, Bericht, Beschreibung, Diarium, Discours, Historia, Information, Mitteilung, Nouvelles, Novina, Relatio, Vypsání, Zeitung, Zpráva) byly využívány i jiné literární žánry jako dialog, pamflet, proroctví apod. Charakteristickým jevem této produkce je značná anonymita původců, pochopitelná především u projevů zaměřených proti oficiální politické a náboženské linii.

Na výrobu a distribuci se proto vztahovala přísná cenzurní opatření (Jan st. Olivetský z Olivetu zaplatil za jejich překročení během šmalkaldské války životem). Letáky se zcela logicky často vyráběly toutéž tiskárnou souběžně ve dvou až třech jazykově odlišných verzích, popřípadě takřka ve stejnou dobu na několika místech. Na rozdíl od knížek lidového čtení byly v impresu nezřídka opatřovány letopočtem vydání, ba i denním datem popisované události. Knihařsky se letáky zpracovávaly do jednoduché brožury (odtud něm. Broschüre jakožto synonymum Flugschriftu). Forma distribuce byla poměrně široká. Novinové letáky nabízeli podomní obchodníci, vyvolávači na poutích a trzích, kramáři, tiskaři i knihkupci. Všeobecná obliba této produkce nakonec vedla k redigování chronologicky uspořádaných svodů zpráv. Prototypem se staly „Meßrelationen“ čili výtahy Michaela Eytzingera (Aitzinger, Eizinger) Relatio historica (Köln/R. 1583), rozšiřované na frankfurtských knižních veletrzích. Po dlouhou dobu pak tyto svody aktuálních politických, společenských i obchodních událostí, pro něž se vžilo pojmenování Continuatio či Diarium, vznikaly také u příležitosti korunovací.

Koupěschopnost letákových sešitků zesilovaly dva fenomény. První spočíval v atraktivitě názvů typu „Novina jistá a pravdivá“, „Novina k víře nepodobná“, „Novina hrozná a nebrzy slýchaná“. Druhý fenomén tkvěl v lokaci popisované události, např. „Antdorfische (Frankreichische, Moscovitische, Türkische) Zeitung“. Klíčová role připadla též titulnímu dřevořezu, který stejně jako u formálně příbuzných kramářských písní fungoval více reklamně nežli dokumentárně. Tato charakteristika platí ovšem jen pro české prostředí. Zahraniční tiskárny, které se opíraly o bohatší a kvalitnější zázemí řezáčských dílen, i tuto drobnou letákovou produkci vybavovaly originálními a relevantními ilustracemi (Sebald Beham, Jost Amman aj.). Čeští tiskaři však byli nuceni využívat převážně starší zdroje. Jeden z nich představovala kdysi bohatá Tiskárna severinsko-kosořská. Portrétní ilustrace, zobecňované neustále se proměňující vazbou na text, tak často pocházely z Kuthenovy Kroniky 1539. Pro znázornění bitevních scén sloužily štočky řezané pro Gioviovu Kníhu 1540 či Hájkovu Kroniku 1541. Obrazy srostlých dvojčat nebo některé dřevořezové veduty, které mají také pouze zástupný charakter, byly půjčeny či přeryty z Německa. Jako nejschůdnější obrazový doplněk fungoval vždy příslušný erb či znak. Mnoho titulních stran ilustrováno vůbec nebylo (např. zprávy úředního charakteru či konfesijní polemika). V této souvislosti stojí jistě za připomínku Pravdivé a jisté vypsání válečného běhu, co se pominule v Hořejších Uhřích zběhlo … se dvěma kontrfekty pevnosti Filekova (Praha 1594), které velmi raným mědirytem ilustroval v Praze usazený Wolfgang Meyerpeck ml.

Nejstarší dnes známé bohemikální letáky vznikly v zahraničí. První pojednával o podzimním kališnickém převratu na radnicích Starého a Nového Města pražského roku 1483. Nazývá se Passio Pragensium (Leipzig? 1483?) a v době, kdy událost byla aktuální, ho němečtí tiskaři přetiskli ještě nejméně pětkrát. Druhý leták, totiž Ein wunderbarlich Geschicht von einer Sel, die geredt hat vor Vil Leüten zu Pilsen in dem Land zu Behem (München? ca 1504), přináší formou promluvy neviditelné duše zprávu o zázračné příhodě. Na rozdíl od současné německé retrospektivní bibliografie položil Josef Volf (1930) výrobu této jinak ne kvalitně odvedené anonymní relace do Norimberku, a v úvahu by tudíž připadala dílna Hieronyma Höltzela. První jazykově českou dochovanou novinou je zpráva o mezinárodním politickém jednání Sjezd císařské Velebnosti v Vídni a najjasnějších tří králuo Jich Milostí (Praha 1515). Zprávu podal Johann Cuspinian a vytiskl Mikuláš Konáč z Hodiškova. V téže době již nebyla výjimečná ani publicistika zabývající se jednáními o politických a hospodářských právech městského stavu. Většinou je však zachována v neúplných unikátech: dvoulist z jednání o zrušení svatojakubské smlouvy (Praha? 1514?), seznam sedmi artikulů (Praha? 1515) nebo Smlúva všech tří stavuo svatováclavského sněmu taktéž tištěná u Konáče (Praha 1517?). Z Konáčovy dílny se dochovaly také památné noviny O nešťastné bitvě o porážce Uhruo od národu tureckého … a o smrti … krále Ludvíka (Praha 1526). Významným šiřitelem protihabsbursky a protipapežsky orientovaných jazykově českých brožur byl pravděpodobně Josef Klug z Wittenberku.

Od 90. let 16. století zesílila v souvislosti s tureckou invazí frekvence necenzurovaných letáků natolik, že Rudolf II. i pražské arcibiskupství se několikrát pokusili o reformu zpravodajství (1594, 1595, 1597). Ta předpokládala, že budou vydávány pouze jednoměsíční kumulované novinové zprávy. Pokud víme, nařízení vyhověli otec a syn Valdovi. Oldřich Valda uspořádal a vytiskl Noviny z sedmihradského Bělehradu (Praha 1595), v nichž tureckou invazi na Balkáně přiblížil jednorázově „od měsíce ledna do prvního dne měsíce března“ roku 1595. Podobně si počínal Daniel Sedlčanský nejst. 1597, ale jeho noviny se nedochovaly. Nejstarším zpravodajským tiskem na Moravě jsou Pravdivé noviny o znamenitém a strašlivém zemětřesení, kteréž se v Slezsku, Moravě a po všech Rakousích … stalo (Olomouc 1590). Zprávu vytiskl Valentin Klín. Formou však nešlo o vícelistový novinový leták, nýbrž o jednolist.



Bibl.: FAUST, I.: Zoologische Einblattdrucke und Flugschriften vor 1800. Bd. 1-5. Stuttgart 1998-2003; GÖLLNER, C.: Turcica. Die europäischen Türkendrucke des XVI. Jahrhunderts. Bd. 1 (MDI-MDL), Bd. 2 (MDLI-MDC), Bd. 3 (Die Türkenfrage in der öffentlichen Meinung Europas im 16. Jahrhundert). Bucuresti-Baden-Baden 1961-1978 (repr. 1994); KÖHLER, H.-J.: Bibliographie der Flugschriften des 16. Jahrhunderts. Teil 1/1-3. Tübingen 1991-1996; KUCZYŃSKI, A.: Thesaurus libellorum historiam reformationis illustrantium. Verzeichnis einer Sammlung von nahezu 3000 Flugschriften Luthers und seiner Zeitgenossen. Leipzig 1870-1874; LANG, H. W.: Bibliographie der österreichischen Zeitungen 1492-1800. Wien 1981; LAUBE, A.-SEIFFERT, H. W. (edd.): Flugschriften der Bauernkriegszeit. Berlin 1975 (repr. 1978); LAUBE, A.-SCHNEIDER, A. (edd.): Flugschriften der frühen Reformationsbewegung (1518-1524). Vaduz 1983; LAUBE, A.-WEIß, U. (edd.): Flugschriften gegen die Reformation (1518-1524). Bd. 1-2. Berlin 1997; PEGG, M. A.: Bibliotheca Lindesiana and other collections of German sixteenth century pamphlets in libraries of Britain and France. Baden-Baden 1977; STOPP, Kl.: Botanische Einblattdrucke und Flugschriften vor 1800. Bd. 1-3. Stuttgart 2001; WELLER, E.: Die ersten deutschen Zeitungen. Mit einer Bibliographie (1505-1599). Stuttgart 1872 (repr. Hildesheim 1962 a 1971); ZÍBRT, Č.: Bibliografie české historie. Sv. 1-5. Praha 1900-1912.

Lit.: BEALL, K. F.: Kaufrufe und Strassenhändler. Hamburg 1975; BELLER, E. A.: Caricatures of the „Winter King“ of Bohemia. From the Sutherland collection in the Bodleian Library, and from the British Museum. London 1928; BOHATCOVÁ, M.: Book-printing and other forms of publishing in Prague, 1550-1650. Rudolf II and Prague. The court and the city (ed. Fučíková E. a kol.). Praha 1997, s. 332-339; BOHATCOVÁ, M.: Knižní a publicistická tvorba 1550-1650. Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy (ed. Fučíková E. a kol.). Praha-Londýn-Milán 1997, s. 332-339; BOHATCOVÁ, M.: Wittenberger Flugschriften aus der Zeit des Schmalkaldischen Krieges und die Probleme ihrer tschechischen Ausgaben. Gutenberg-Jahrbuch 1983, s. 195-214; BOLDAN, K.: Passio Pragensium-tištěná relace o pražském povstání 1483. Documenta Pragensia 19, 2001, s. 173-180; FIALA, J.: Novina z francouzské krajiny. Praha 1989; GRIESSLER, I.: Volkstümliche Gestalten oder „stehende Figuren“ als publizistische Elemente in den Flugschriften der Reformationszeit. Wien 1977; HALLE, J.: Newe Zeitungen, Relationen, Flugschriften, Flugblätter, Einblattdrucke von 1470 bis 1820. München 1929 (repr. Nieuwkoop 1967); HEJNOVÁ, M.: České letákové noviny o bitvě u Saint Quentinu z druhé poloviny 16. století. Miscellanea oddělení rukopisů a vzácných tisků Státní knihovny ČSR 5. Praha 1988, s. 109-115; HELLMANN, G.: Die Meteorologie in den deutschen Flugschriften und Flugblättern des sechzehnten Jahrhunderts. Berlin 1921; HRUBEŠ, J.: Boj za svobodu svědomí a náboženského vyznání v zrcadle nizozemské publicistiky. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 3. Praha 1968, s. 145-164; HRUBEŠ, J.: Polemiky o nejlepší formu vlády na konci 16. a na začátku 17. století. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 7. Praha 1972, s. 47-70; HRUBEŠ, J.: Politická polemika mezi Falcí a Saskem na konci 16. století a její ohlas v Čechách. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 4. Praha 1969, s. 38-56; HRUBEŠ, J.: Politické a náboženské rozpory v Evropě v dobové publicistice 1590-1617. Praha 1974; HRUBEŠ, J.: Publicistika jako prostředek masové informace a propagandy v 16. století. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 9. Praha 1974, s. 67-84; HRUBEŠ, J.: Společenská problematika v zrcadle německé publicistiky 16. století. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 1. Praha 1966, s. 73-95; HRUBEŠ, J.: Z dějin francouzské publicistiky 16. století. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 2. Praha 1967, s. 31-58; JIREČEK, J.: České pamflety za války šmalkaldské. Časopis Českého muzea 49, 1875, s. 95-100; KAŠPAROVÁ, J.: Jazykově francouzské edice drobných tisků o politickém dění v Čechách na začátku třicetileté války. Documenta Pragensia 19, 2001, s. 269-280; KLIMEŠ, Vl.: Počátky českého a slovenského novinářství. Praha 1955; KNEIDL, P.: Česká lidová grafika v ilustracích novin, letáků a písniček. Praha 1983; KNEIDL, P.: Evropská lidová grafika. Typografia 79, 1976, s. 185-189; KNEIDL, P.: První vyobrazení Nového světa 1493-1509. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 14-15. Praha 1979-1980, s. 31-38; KÖHLER, H. J. (ed.): Flugschriften als Massenmedium der Reformationszeit. Stuttgart 1981; KOLÁR, J.: Dvě české noviny o tureckých válkách na přelomu 16. a 17. století. Časopis Národního muzea, ř. hist. 73, 1954, s. 308-314; KOLÁR, J.: K počátkům tištěných novin v Čechách v 16. století. Česká literatura 2, 1954, s. 285-289; KOLÁR, J.: Novina v české literatuře 16. století. Česká literatura 18, 1970, s. 409-418; KOLÁR, J. (ed.): Zrcadlo rozděleného království. Z politických satir předbělohorského století v Čechách. Praha 1963; KOSTLÁN, Ant.: Nad novou literaturou k dějinám české publicistiky od 16. do první poloviny 19. století. Folia Historica Bohemica 7, 1984, s. 413-453; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; LANG, H. W.: Die Neue Zeitung des 15. bis 17. Jahrhunderts. Entwicklungsgeschichte und Typologie. In: Presse und Geschichte. Neue Beiträge zur historischen Kommunikationsforschung (hrsg. von El. Blühm u. H. Gebhardt), Bd. 2. München 1987, s. 57-60; NOVOTNÝ, M. (ed.): Letáky z roku 1848. Praha 1948; PAŘEZ, J.: Zemětřesení v roce 1590 v Čechách ve světle několika soudobých tisků. Documenta Pragensia 16, 1998, s. 187-196; PETRŮ, E.: Vzrušující skutečnost. Fakta a fantazie ve středověké a humanistické literatuře. Ostrava 1984; PIROŻYŃSKI, J.: Z dziejów obiegu informacji w Europie XVI. wieku. Nowiny z Polski w kolekcji Jana Jakuba Wicka w Zurychu z lat 1560-1587. Kraków 1995; POLIŠENSKÝ, J.: Turecká otázka v evropské politice 16. a 17. století. In: Osmánská moc ve střední a jihovýchodní Evropě v 16. a 17. století (red. Z. Veselá). Praha 1977, s. 266-286; RATAJ, T.: České země ve stínu půlměsíce. Obraz Turka v raně novověké literatuře z Českých zemí. Documenta Pragensia monographia 15. Praha 2002; RATAJ, T.: Turecká hrozba a raně novověké zpravodajství v předbělohorských Čechách. Documenta Pragensia 19, 2001, s. 233-261; ROTH, P.: Die neuen Zeitungen in Deutschland im 15. und 16. Jahrhundert. Leipzig 1963; SENN, M. (ed.): Die Wickiana. Johann Jakob Wicks Nachrichtensammlung aus dem 16. Jahrhundert. Texte und Bilder zu den Jahren 1560 bis 1571. Küsnacht-Zürich 1975; SCHENDA, R.: Blatt und Heft (Einblattdrucke, Der Sensationsbericht). In: Lesen. Ein Handbuch. Lesestoffe, Leser und Leseverhalten, Lesewirkungen, Leseerziehung, Lesekultur (hrsg. von Al. Cl. Baumgärtner). Hamburg 1974, s. 26-32; SCHOTTENLOHER, K.: Flugblatt und Zeitung. Ein Wegweiser durch das gedruckte Tagesschrifttum. Berlin 1922 (München 1985); ŠIMEČEK, Zd.: Novinové zpravodajství v předbělohorských Čechách. In: Folia historica Bohemica 11, 1987, s. 287-303; ŠIMEČEK, Zd.: Noviny z Prahy na sklonku 16. století (k předpokladům vzniku týdenních tištěných novin). Vědecké informace ZK ČSAV, Suplement 1, 1970, s. 34-79; ŠIMEČEK, Zd.: Osmánská expanze v českém zpravodajství 16. a na počátku 17. století. In: Osmánská moc ve střední a jihovýchodní Evropě v 16. a 17. století (red. Z. Veselá). Praha 1977, s. 310-373; ŠIMEČEK, Zd.: Počátky novinového zpravodajství v českých zemích. Sborník historický 18, 1971, s. 5-38; VEČEŘOVÁ, P.: Katastrofy ve starých českých tiscích. Documenta Pragensia 16, 1998, s. 197-208; VOIT, P.: Dosud neznámá verze satiry na útěk Fridricha Falckého. Sborník Národního muzea v Praze C 31/3-4. Praha 1986, s. 267-298; VOLF, J.: Dějiny novin a časopisů. Československá vlastivěda. Sv. 7. Praha 1933, s. 391-436; VOLF, J.: Dějiny novin v Čechách do roku 1848. Praha 1930.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.