Obrazová kniha

Z Encyklopedie knihy

Obrazová kniha (angl. picture book, fr. livre d’images, něm. Bilderbuch, Bilderfolge, Bildtafelwerk) označení knihtiskařského a knihvazačského výrobku kodexového typu, který pracuje s minimem textu a do popředí staví černobílou, nebo barevnou obrazovou složku. Tu charakterizuje jednotná technika (dřevořez, mědiryt, lept, litografie) i společné téma, např. zahraniční biblické tisky s obrazy zvanými „icones biblicae“, přírodověda (botanika, zoologie), uměnověda (architektura) apod. Otisk byl na rozdíl od volné grafiky a textově-obrazových jednolistů (Bilderbogen) prováděn na papírový arch, který se skládal do složek (přinejmenším dvoulistových). Jednojazyčný či dvojjazyčný text této livre à figures může mít podobu legendy vřezané (vryté) u spodního okraje obrazu, anebo se pořizoval sazbou umístěnou pod obrazem. Společný titulní list byl taktéž sázený, či rytý.

Ačkoli za první projevy tohoto fenoménu lze považovat už pozdně středověké blokové knihy, termínem „obrazová kniha“ (zastarale „obrazní kniha“) se vesměs označuje forma vydání dětské literatury, jejíž novodobý prototyp spoluvytvořil Jan Amos Komenský slovníkem Orbis sensualium pictus (Nürnberg 1658). Charakteristickým rysem obrázků byla názornost a srozumitelnost, později podporovaná větším formátem a barevností. Ta však nebyla podmínkou, jak vidíme kupříkladu na zahraničních knížkách černých siluetových obrázků Paula Konewky (1840-1871). Knížky se tiskly na silný papír, někdy podlepovaný knihařským plátnem.

K největšímu rozvoji mědirytových obrazových knih pro děti dochází až od poslední třetiny 18. století, např. Johann Bernhard Basedow Kupfersammlung zu J. B. Basedows Elementarwerke für die Jugend und ihre Freunde (Berlin-Dessau 1774) s 800 rytými obrazy na 91 tabulích Daniela Chodowieckého, Johann Sigmund Stoy Bilder-Akademie für die Jugend (Nürnberg 1784), Ferdinand von Biedenfeld Bilder-Buch oder Erzählungen mit illuminirten Kupferstichen zur Unterhaltung für Kinder (Dresden 1790) nebo Friedrich Justin Bertuch Bilderbuch für Kinder enthaltend eine angenehme Sammlung von Thieren, Pflanzen, Blumen, Früchten (Weimar 1790). Bertuchův Bilderbuch u nás zdomácněl díky populární Bohmanově edici (Rumburk 1806). K dalšímu upevnění dětských obrazových knih došlo od 20. let 19. století, kdy se vstupem litografie byla oživena leporelová forma starých čínských a evropských blokových tisků.

K českým průkopníkům obrazových knih s německými popisnými texty patřila rodina Balzerů, která takto připravila evangelia (Praha-Wien 1784 v 101 mědirytech) a katechismus (Praha 1790 v 32 mědirytech). Balzerové několikrát vydali též nedatovaný soubor 60. biblische Geschichte des Alten Testaments a 60. biblische Geschichten des Neuen Testaments (mimo jiné Praha po 1818?, kdy „Gregor Balzerischen Kupferstich Verlag“, citovaný v impresu, získal koncesi). Za nejstarší jazykově český projev jednoznačně dětské obrazové knihy je považováno Schönfeldovo vydání 25 litografií Antonína Langweila s doprovodnými texty Josefa Lindy Obrazní přírodoznámská kniha pro dítky (Praha 1823). Poté následovaly Hellichovy juvenilní litografie Neues Bilderbuch für die Jugend tištěné v Machkově tiskárně (Praha 1829). Oba tituly sloužily dětem k výuce abecedy, a spadají tak spíše do sféry slabikářů. Později se významným propagátorem výchovných a zábavných obrazových knih stal František Doucha, který však pro svou tvorbu nenacházel v pražských tiskárnách dobré podmínky, a obracel se proto do Německa, např. Besídka dítek (Nürnberg 1863), Laskavý dárek (Nürnberg 1863) aj.


Bibl.: HÜRLIMANN, B.-WALDMANN, El.: Die Welt im Bilderbuch. Moderne Kinderbilderbücher aus 24 Ländern. Zürich-Freiburg 1965.

Lit.: BOGENG, G. A. E.: Einführung in die Bibliophilie. Leipzig 1931 (repr. Hildesheim 1984); BOLTE, J.: Bilderbogen des 16. und 17. Jahrhunderts. Zeitschrift des Vereins für Volkskunde 17, 1907, s. 425-441 a 19, 1909, s. 51-82 a 20, 1910, s. 182-202 a 47, 1938, s. 3-18; DODERER, K.-MÜLLER, H.: Das Bilderbuch. Geschichte und Entwicklung des Bilderbuchs von den Anfängen bis zur Gegenwart. Weinheim-Basel 1973; HILSCHER, E.: Die Bilderbogen im 19. Jahrhundert. München 1977; KUHNERT, H.: Das Bilderbuch. Leipzig 1967; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; NISSEN, Cl.: Naturhistorische Bilderbücher des 16. Jahrhunderts. In: Festschrift für Josef Benzing zum 60. Geburtstag (hrsg. von E. Geck und G. Pressler). Wiesbaden 1964, s. 281-290; VOGEL, H.: Bilderbogen, Papiersoldat, Würfelspiel und Lebensrad. Volkstümliche Graphik für Kinder aus fünf Jahrhunderten. Leipzig 1981; VONDRÁČEK, R.: Obrazní kniha a knižní ilustrace 1. poloviny 19. století. Tiskárny a tisky 19. století. Sborník příspěvků z celostátní konference pořádané při příležitosti 200. výročí založení jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny (red. Š. Běhalová). Jindřichův Hradec 1998, s. 61-64.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.