Thierry Martens

Z Encyklopedie knihy

Verze z 11. 12. 2018, 00:47, kterou vytvořil Jan Rozehnal (diskuse | příspěvky) (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Thierry Martens (též Alostensis, Martini Theodoricus, Martinus Theodoricus, ca 1450-1534) zakladatel knihtisku v Belgii. Od roku 1473 je doložen se společníkem Johannem de Westphalia (von Paderborn) ve městě Aalst (Alost). Za jejich nejstarší publikaci se pokládá Dionysius Carthusiensis Speculum conversionis peccatorum (Alost 1473). Když Johann de Westphalia odešel působit 1474-1496 do Lovaně, Martens zůstal dalších 18 let sám. Vydával většinou teologickou literaturu. Roku 1493 přesídlil z ekonomických důvodů do Antverp, kde se uvedl populárním slovníkem Johanna de Garlandia Synonyma (Antwerpen 1493). Patrně však nebyl zcela spokojen ani zde, poněvadž 1498 uvedl do provozu dílnu i v Lovani. Poslední známý tisk z Antverp nese letopočet 1512, lovaňský pak 1529.

Martens za svého života vydal více než 200 publikací, přičemž většina z období po 1500 patří již humanistické etapě. Nelze tak nezmínit alespoň první, latinské vydání utopie Thomase Mora Libellus … de optimo reipublicae statu deque nova insula Utopia (Louvain 1516). Knihu doprovází vcelku známý dřevořez ostrovního státu, u jehož břehů kotví loď s nenápadným monogramem NO v plachtoví (snad kreslíř Gerhardus Noviomagus čili Gerhard Geldenhauer z nizozemského Nijmegenu). Martens jako první tiskl v Belgii také hebrejskou literaturu (1518) a poprvé použil antikvu aldinského typu (1522). Jeho syn Marc Martens je doložen jako tiskař 1536-1541 v Bruselu.


Lit.: BERGMANN, P.: Thierry Martens. Revue Bibliothèques 5, 1895, s. 201-213; CORSTEN, S.: Beobachtungen zur Lebensgeschichte Johanns von Westfalen. Gutenberg-Jahrbuch 1958, s. 90-95; GIBSON, R. W.: St. Thomas More. A preliminary bibliography of his works and of moreana to the year 1750. With a bibliography of utopiana. New Haven 1961; JUCHHOFF, R.: Johannes de Westfalia als Buchhändler. Gutenberg-Jahrbuch 1954, s. 133-136.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 403; GELDNER 2. 322. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.