Tiskárna Hanse Ungnada – Urach/Tübingen

Z Encyklopedie knihy

Tiskárna Hanse Ungnada – Urach/Tübingen soukromá dílna sloužící k šíření protestantské ideologie do Srbska a Chorvatska. Založili ji a v letech 1560-1564 financovali kníže Christoph von Württemberg (1515-1568) a korutanský šlechtic Hans Ungnad von Sonneck (1493-1564), žijící od 1552 v exilu. Jako tiskaři zde působili bratři Gruppenbachovi (též Gruppenbacher, Oswald zemř. 1571 a Georg zemř. 1610). V dílně vypomáhal spisovatel, překladatel a významný představitel slovinské reformace Primož Trubar (též Philopatridus Illiricus, Primus Truber, 1508-1586), dlící od 1548 takřka trvale v Německu. Tiskárna zaměstnávala též dva překladatele do chorvatštiny, a to Stjepana Konzula Istranina (1521-po 1568) a Antuna Dalmatina (zemř. 1579).

Dnes jsou aktivity Tiskárny doloženy asi 30 tituly, vyšlými tehdy v souhrnném nákladu 25.000 exemplářů (14 titulů je tištěno hlaholicí, 9 cyrilicí a 6 antikvou). Písmo dodaly norimberské písmolijny. Reprezentativně působí zejména překlad Philippa Melanchthona Loci communes, to est Edni kratki razumni nauci … stare prave vere krstjanske (Tübingen 1562) či Trubarova původní díla jako Postila (Tübingen 1563) a popis společenských a náboženských poměrů na Balkáně Slovinska cerkovna ordninga (Tübingen 1564). Všechny publikace jsou tiskařsky částečně anonymní, neboť impresa postrádají jméno majitele dílny a krom datace uvádějí pouze město Tübingen (nikoli Urach jakožto faktické místo tisku). Po Ungnadově smrti a nástupu tridentské protireformace dílna svou činnost ukončila. Georg Gruppenbach působil během 1571-1606 jako samostatný tiskař v Tübingen a Trubar až do své smrti našel útočiště na několika badensko-württemberských farách. Po mnoha peripetiích přešel typografický materiál roku 1626 do nově zakládané římské Tiskárny Kongregace propagandy víry.


Lit.: BENZ, E.: Hans von Ungnad und die Reformation unter den Südslaven. Zeitschrift für Kirchengeschichte 58, 1939, s. 387-475; BUCAR, Fr.: Popis kniga, koje su izasle u jugoslavenskoj protestantskoj tiskarni u Urachu-Tübingenu u XVI stojecu. Carniola 1916; BUCAR, Fr.: Povijest hrvatske protestantske knjževnosti za reformacije. Zagreb 1910; HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce XIX. století. Praha 1959; KORNDRAN, R.: Kurzer Überblick über die Drucke der südslawischen Bibelanstalt in Urach. Gutenberg-Jahrbuch 1976, s. 291-297; OLESH, R.: Südslawische protestantische Drucke des 16. Jahrhunderts. Zeitschrift für slavische Philologie 25, 1956, s. 381-383; PELC, M.: Die Illustrationen der südslawischen Reformationsdrucke aus der Uracher Druckerei Hans Ungnads. Gutenberg-Jahrbuch 1988, s. 273-284 a 1989, s. 309-323; WIDMANN, H.: Tübingen als Verlagsstadt. Tübingen 1971.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 473-474; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 253 a 479.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.