Titulář

Z Encyklopedie knihy

Brikcího titulář (Praha 1534). Brikcí z Licka: Titulové stavu duchovního a světského (Praha, Tiskárna severinsko-kosořská 1534). Titulní strana tisku Pavla Severina z Kapí Hory s pohledem do kanceláře, v pozadí okno stíněné lamelami. Ilustrace pochází patrně ze severinského ateliéru. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AO XVI 61.

Titulář (z lat. titulus = nadpis, něm. Titularbuch) soubor titulatur duchovních i světských osob dle jejich společenského postavení. Jako příklad budiž uveden „Titul k papeži: Najsvětějšímu v Kristu Otci a pánu panu Klimentovi Sedmému papeži, služebníku služebníkuov Božích, Božím zjednáním svaté římské obecné církve najvyššímu biskupu z Florencí z rodu Medices ec., pánu a Otci mému milostivému Jeho Svátosti. Notule témuž: Najsvětější v Kristu Otče a pane, pane svaté římské obecné církve biskupe, službu svú pokornú a poníženú Vaší Svatosti vzkazuji ec. Vaší Svatosti oznamuji ec.“ (1534). Takto koncipovaná příručka byla jakožto významná kancelářská pomůcka často doplňována formulářem listů čili návodem k vedení korespondence. Výrobu a distribuci těchto administrativních tisků upravovalo konkrétní panovnické privilegium.

První česká příručka tohoto typu byla sestavena Brikcím z Licka pod názvem Titulové stavu duchovního a světského (Praha 1534). Soubor titulatur obsahovaly také dvě práce Mikuláše Šúda ze Semanína, a to Formy a notule listů všelijakých, jichž stavové v tomto Království českém vůbec požívají (Praha 1547?) a Formy a notule listuov všelijakých, jichž jedenkaždý v potřebách svých rozličných platně potřebovati můž (Praha 1567). Před Bílou horou sestavil Šebestián Fauknar z Fonkenštejna též Titulář obsahující v sobě v jazyku českém předně formy listův … a titule stavův duchovních a světských (Praha 1589). Po dlouhé odmlce, kdy vycházely pouze takřečené titulární kalendáře, byl z němčiny přeložen dvoudílný Dokonalý jednatel, aneb Zemský advokát (Praha 1794-1795), který též obsahuje titulář. Překladu se ujali Josef Tandler a Prokop Šedivý, tiskařem byl Jan Alois Beránek.


Lit.: HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; ZÍBRT, Č.: Titulář aneb jak se titulovali u nás jindy a jak se tituluje nyní. Praha 1917.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.