Turecko

Z Encyklopedie knihy

Turecko se z náboženských důvodů zavedení národního knihtisku bránilo až do roku 1727. Krátkodobě však připouštělo existenci dílen s arménským, řeckým a hebrejským jazykovým programem. Nejstarší tiskárnu dle dnešních znalostí založili otec David ibn Nachmias se synem Šemuelem (Samuelem) v Istanbulu. Z doby před 1500 však známe jen jedinou jejich publikaci, a to Jakob ben Ašer Arba’ah Turim (Istanbul 1493). Další společné práce pocházejí až z doby 1504-1518. Od počátku 16. století do roku 1600 se v Istanbulu vystřídalo 12 židovských tiskařů. V Edirne působili po roce 1554 dva a v Ortaköy tři. Putujícím tiskařům i návrhům na zakládání stálých (kupř. řeckých) tiskáren v 17. století nepřáli jezuité. Změnu přinesla až vláda sultána Ahmeda III. (1703-1730), který roku 1727 povolil zřídit v hlavním městě první tiskárnu s národním vydavatelským programem. Majitelem byl učenec Ibrahim Effendi zvaný Müteferrika. Nové středisko knihtisku v podobě oficiální istanbulské státní tiskárny založil sultán Abdulhamid I. roku 1784.


Lit.: BABINGER, F.: Stambuler Buchwesen im 18. Jahrhundert. Leipzig 1919; DUDA, H. W.: Das Druckwesen in der Türkei. (B. m.) 1925; YAARI, A.: Hebrew printing at Constantinople, its history and bibliography. Jerusalem 1967.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.