Václav Elam

Z Encyklopedie knihy

Verze z 10. 12. 2018, 23:49, kterou vytvořil Jan Rozehnal (diskuse | příspěvky) (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Zrcadlo kralických Biblí (Kralice? 1594 a 1596). Vlevo Bible česká zv. Kralická neboli Šestidílná (Kralice?, Tiskárna bratrská? 1579–1594). Díl šestý (1594), fol. 357a s epištolou sv. Pavla k Filipským. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. JQ IV 36. Vpravo Bible česká zv. Kralická neboli Jednodílná, 1. vyd. (Kralice?, Tiskárna bratrská? 1596). Pag. 1096 s dvousloupcovou epištolou sv. Pavla k Timoteovi a iniciálou Václava Elama. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BA V 2.

Václav Elam (též WE, zemř. 1622) bratrský kněz, dřevořezáč a nadaný typograf kralické Tiskárny bratrské, vyučený u Zachariáše Solína. V Tiskárně pracoval od roku 1592 a po smrti Samuela Silvestra se stal jejím správcem. Tamní fond knižního dekoru rozmnožil vlastnoručně řezanými rámy, iniciálami, linkami, vinětami, vlysy a jedenkrát i Říšským znakem (1615). V pojetí rostlinných a zvířecích (ptačích) kompozic podléhal manýristické tvorbě Josta Ammana. Elamův dekor sloužil ještě v lešenské etapě Tiskárny, např. signovaný titulní rám Boccacciovy Griseldy (Leszno 1641), adaptované Maciejem Głoskowskim.

S jistotou lze Elamovi zatím připsat jen dřevořezy signované spojitými iniciálami WE. Jde o Písně chval božských (Kralice 1594 a podruhé 1598), Řeči boží (Kralice 1597, 1604 a 1616), Biblí české díl šestý, totiž Nový zákon (Kralice 1596 i druhé vydání Kralice 1601), Písničky duchovní v nově vydané (Kralice 1602), Katechismus (Kralice 1604), Kirchengesänge, darinnen die Hauptartickel des christlichen Glaubens kurtz verfasset (Kralice 1606), Confessio aneb Počet z víry (Kralice 1607), Vyznání víry svaté křesťanské všech tří stavů Království českého … pod obojí přijímajících (Kralice? 1608 s takřka neviditelnou Elamovou značkou), Agenda při večeři Páně (Kralice 1612), druhé vydání jednodílné Bible české neboli Kralické (Kralice 1613), Písně duchovní evangelistské (Kralice 1615 a 1618), Písně pohřební (Kralice 1615) a Modlitby církevní (Kralice 1618). Jako signet Elam užíval astronomickou značku Merkura položenou mezi dvě ratolístky, pod nimiž přicházejí kresebně stylizované iniciály WE. Tato značka se vyskytuje paralelně s výše zmíněným písmenným monogramem v Novém zákonu 1601, Písničkách 1602, Bibli 1613 a kancionálech 1615 a 1618.


Lit.: DAŇKOVÁ [BOHATCOVÁ], M.: Bratrské tisky ivančické a kralické. Sborník Národního muzea v Praze A 1. Praha 1951; FIALOVÁ, Vl.: Bratrské tisky, jejich impresoři a nález liter v Kralicích. In: Knihtisk a Univerzita Karlova (red. L. Vebr). Praha 1972, s. 99-145; CHALOUPKA, J.: Některé prvky grafické úpravy kralických tisků. Časopis Moravského muzea 65 (vědy společenské), 1980, s. 67-80; VÁVRA, I.: Emblémy, monogramy, značky a znaky v tiscích ivančických a kralických. Listy filologické 83, 1960, s. 152-161, 286-292 a 84, 1961, s. 131-139; VÁVRA, I.: Kralická tiskárna, tiskaři a jejich dílo. In: Kralice (red. Vl. Fialová). Brno 1959, s. 63-80.

Lex.: JIREČEK 1. 180-181. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.