Válec

Z Encyklopedie knihy

Válec (angl. cylinder, fr. cylindre, něm. Walze) pomůcka k roztírání, nanášení a vtírání barvy do tiskové formy, anebo k hlazení papíru ve strojních papírnách. Při výrobě knihy nahradila nejprve dva ruční tampony. První, kožený válec se objevil okolo roku 1630 v Anglii (Arnold Rotsipen myšlenku patentoval v Londýně 1634). Okolo 1780 byl vyroben z náhodně objevené želatiny (Angličan Edward Dyas). Německý tiskař Friedrich Wilhelm Hasper (1796-1871) použil roku 1839 elastický kaučuk. V 17. a 18. století si válce vyráběli tiskaři většinou svépomocí. Myšlenku namontovat barvící válce do ručního knihtiskařského lisu si nechal roku 1790 patentovat Angličan William Nicholson (1753-1815), ale žádný praktický doklad se nezachoval. Tutéž myšlenku rozvíjel od roku 1800 Friedrich Gottlob König a do praxe ji uvedl, předstižen o rok londýnským sazečem Benjaminem Fosterem, teprve 1811. Kovové válce sloužící k hlazení papíru se objevily před rokem 1671 (válce vyhřívané parou užíval ke zvýšení lesku potištěných archů již okolo poloviny 18. století tiskař John Baskerville). Jak ukazují dobová vyobrazení, knihvazač archy vyhlazoval ještě na počátku 19. století ručně pomocí kladiva. Snad nejstarší vyobrazení tiskařského válce přichází u nás 1829-1835 jako zdrobnělý doplněk signetu Mošeho Jisraela Landaua.


Lit.: BLOY, C. H.: A history of printing ink, balls and rollers, 1440-1850. London 1967; FOREJT, J.: Jak vznikal knihtiskový válec. Typografia 47, 1940, s. 41; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.