Valdštejnská tiskárna – Dobrovice

Z Encyklopedie knihy

Valdštejnská tiskárna – Dobrovice soukromá tiskárna (Privatdruckerei) literárně činného Henyka z Valdštejna (1568-1623) zbudovaná na zámku v Dobrovici poblíž Mladé Boleslavi. Henyk pocházel ze starobylého českého rodu. Studoval ve Wittenberku a správy rodinného jmění se ujal 1595 po smrti staršího bratra Viléma Voka z Valdštejna (zemř. 1593). V letech 1606-1607 byl hejtmanem mladoboleslavského kraje.

Tisk z české Tiskárny valdštejnské (Dobrovice 1612). Klemens, Václav: Kratičké sepsání sloužící ku potěšení rodičů (Dobrovice, Tiskárna valdštejnská 1612). Titulní strana. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR IV 1.

Tiskárnu provozoval během 1610-1616. K jejímu zařízení získal od Ludmily Marinové z Jenčic (ovdovělé Peterlové ze Závořic) část bývalé pražské tiskárny Peterlů. Jako prvního tiskaře údajně angažoval Daniela Carolida z Karlsperka (1610-1612), jehož 1612 vystřídal Ondřej Mizera Jarovský (též M., Myzera Jaroslavský, zemř. 1616). Jméno tiskaře Mizery se v impresech objevuje již pravidelně. Před rokem 1614 zde místo tovaryše měl zastávat Martin Kleinwechter, budoucí zakladatel knihtiskuHradci Králové.

Dobrovická dílna byla zprvu určena k vydávání vlastní, utrakvisticky orientované literární tvorby majitele, např. Písničky pěkné a starožitné s některými žalmy (Dobrovice 1610), Sententiae aneb Dicta z Písem svatých obojího Zákona proti pokaženému přirození lstivých … lidí (Dobrovice 1610), Krátká zpráva o řádu politickém z rozličných autorů vybraná (Dobrovice 1610), Zrcadlo potěšení … manželům (Dobrovice 1610). Brzy však rozšířila rádius na nekatolickou literaturu i jiné autory, zdomácnělé především v pražských dílnách. Patrně na Dobrovici se poprvé tiskla modlitební knížka Sixta Palmy Močidlanského Perlička dítek Božích (Dobrovice? po 1610), která pak zůstala živá v přetiscích slovenských evangelíků až do sklonku 18. století. Pod dohledem Henyka z Valdštejna vyšel také Václav Slovacius Vejkladové na řeči postní (Dobrovice? před 1613?), Johann Habermann Vita Christi. Život a celá historia o Pánu Ježíši Kristu (Dobrovice 1614), Viktorin Vrbenský Harmonia evangelistarum, totiž Krátké a světlé spisů čtyř evangelistů … rozebrání (Dobrovice 1614) či z němčiny adaptované Pohádky duchovní nebo Řeči v podobenství pověděné anobrž Otázky zatmělé s odpověďmi kratičkými z Písem svatých … sebrané (Dobrovice 1616). Kniha německého luterána Habermanna byla vlastně přesnou typologicko-typografickou reedicí Peterlova vydání z roku 1579. Z dobrovické tiskárny je dnes známo 29 publikací, z nichž 4 jsou tištěny latinsky.

Kardinální změnu v osudech Henyka z Valdštejna přineslo vydání historického spisu o politických událostech posledních let Beschreibung von Begebenheiten (Dobrovice 1615-1616), jehož autorem byl pražský prokurátor Václav Magrle ze Sobíšku. Poněvadž se dílo kriticky dotýkalo Rudolfa II., Matyáše i rakouského kardinála Melichara Khlesla, rukopis i dosažitelné výtisky byly na příkaz dvora zničeny a tiskař Mizera skončil ve vězení. Autor díla se ospravedlnil tím, že Henyk z Valdštejna dal rukopis tisknout bez jeho svolení. Henyk zase, aby zabránil dalšímu skandálu, nechal Mizeru vyreklamovat z Bílé věže a když byl nevinný tiskař dopraven zpět na dobrovické panství, nechal ho potají popravit. Po vyšetření tohoto činu musel Henyk 1617 zaplatit královské komoře pouze pokutu. Tiskárnu již neobnovil (na přelomu let 1615-1616 z ní ostatně část písmového materiálu odvezl Martin Kleinwechter do Hradce Králové). Roku 1618 se na knižním trhu objevilo obšírné dílo sepsané patrně samotným Henykem z Valdštejna pod pseudonymem Jan Pravda Litovanský. Nazývalo se Apologia nebo Vypsání velikého a těžkého neštěstí, v které … Henyk z Valdštejna … spiknutím zlých, lstných a neupřímných lidí … uveden býti ráčil (1618). Původ tisku byl z pochopitelných důvodů utajen.

Ačkoli se Henyk z Valdštejna stavovského povstání přímo neúčastnil, jako utrakvistický sympatizant Fridricha Falckého v únoru 1623 odejel s rodinou do Drážďan, kde o čtyři měsíce později zemřel. Pravděpodobně vyvezl i mobilnější část tiskařského zařízení (štočky), které pak nejpozději 1628 získal v Drážďanech usazený exulant Kryštof Megander (1630 přešlo zařízení na Samuela Martinia z Dražova). Zbylá část dobrovické tiskárny (zcela určitě tisková písma) byla na příkaz Karla z Lichtenštejna v listopadu 1623 prodána jezuitské koleji v Nise, odkud ji 1631 odkoupil Jiří Plachý st. (řečený Ferus) pro začínající pražskou Tiskárnu jezuitskou.


Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; GRUND, Ant.: Neznámá dílka Henyka z Valdštejna. Slovanská knihověda 5, 1938, s. 107-111; CHYBA, K.: Dobrovická tiskárna. Ročenka Univerzitní knihovny v Praze 1958. Praha 1959, s. 54-97; VONKA, R. J.: Dobrovické tisky. Ročenka československých knihtiskařů 11, 1928, s. 30-56.

Lex.: HEJNIC-MARTÍNEK 5. 436-437 (Valdštejn); CHYBA 189-190 (Mizera) a 300 (Valdštejn); JIREČEK 2. 39-40 (Mizera) a 303-305 (Valdštejn).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.