Johann Andreas Pfeffel st.

Z Encyklopedie knihy

Johann Andreas Pfeffel st. (též IAP, 1674-1748) mědirytec a nakladatel narozený v jihoněmeckém městečku Bischoffingen. Po absolvování Akademie ve Vídni krátce zůstal a získal titul dvorního mědirytce. Významnější část života ovšem spojil od 1693 s Augsburkem. Zde vzniklo dílo kvantitativně i žánrově nesmírně bohaté. Vedle drobné devoční grafiky a grafických ohlášek univerzitních dizertací (některé mezzotinty společně s Christianem Engelbrechtem) pracoval na rozměrných ornamentálních cyklech a četných knižních ilustracích. Velké popularity nabyl kupříkladu jeho imaginativní mědirytový doprovod čtyřsvazkového díla německého polyhistora Johanna Jakoba Scheuchzera Kupfer-Bibel, in welcher die Physica sacra, oder geheiligte Naturwissenschaft derer in H. Schrifft vorkommenden natürlichen Sachen deutlich erklärt (Augsburg-Ulm 1731-1735).

Nemálo Pfeffelových rytin má bohemikální charakter. Ještě během vídeňské etapy vznikl frontispis s portrétem Jana Václava Vratislava z Mitrovic zařazený do publikace Williama O’Kellyho ab Aghrim Examen philosophicum juxta saniora veterum ac recentiorum philosophorum (Praha? 1711). Tento portrét, pořízený dle malby Davida Richtera st., je signován I. A. Pfeffel sc. Viennae“. První vydání Balbínova díla Vita b. Joannis Nepomuceni martyris (Augsburg 1725) provázejí 32 kvalitní celostranné ilustrace s náměty ze světcova života. Pro druhé vydání (Augsburg 1730) byl cyklus rozšířen ještě o jednu ilustraci. Všechny rytiny nesou monogram „I.A.P. exc. A.V.“. Pfeffel je podepsán též pod větší částí bohemikálního portrétního cyklu v knize německého jezuity Antona Böhmera Triumphus novem seculorum imperii Romano-Germanici (Augsburg 1725). Je autorem frontispisu zařazeného k pravidlům výchovy dominikánského dorostu Konráda Brockhausena Idea novitii religiosi (Litoměřice 1728) a frontispisu s Kristem sklánějícím se k mladíkovi v díle Matěje Vieria Choť Kristova (Litomyšl 1734). Na deseti náboženských přílohách anonymní publikace Kurtzer Unterricht von der hochnützlichen Andacht-Übung (Brno 1732) je Pfeffelův monogram doplněn zkratkami o privilegiu „C.P.S.C.M. a I.A.P. exc. A.V.“. Od brněnského tiskaře Jakuba Maxmiliána Svobody putovaly tyto Pfeffelovy desky do pražské dílny Františka Václava Jeřábka, aby posthumně posloužily ještě v knize Jana Křtitele Emiliana Malhy Vítězoslavná Judith na výsosti hory Kalvárské matka bolestná pod křížem stojící (Praha 1777). Pfeffel též řídil ryteckou práci na čtyřech rozkládacích prospektech kreslených Dietzlerem pro slavnostní sborník Trojí popsání předně slavnýho vjezdu … Mariae Theresiae … do královských Měst pražských (Praha 1743), který uspořádal právník Jan Jindřich Ramhofský z Ramhofenu. Prospekty jsou signovány „Ioh. Andreas Pfeffel sculpt. direx. Aug. Vindel.“. Sborník s týmiž ilustracemi vyšel i v německé verzi Drei Beschreibungen erstens des königlichen Einzugs, welchen … Maria Theresia … in dero königliche drey Prager-Städte gehalten (Praha 1743). Frontispis s portrétem Ignáce z Loyoly zařazeným do sbírky Mikołaje Lenczyckého Usus meditandi (Praha 1688) je signován plným jménem „I. A. Pfeffel excud. A.V.“. Vzhledem k tomu, že Tiskárna jezuitská tuto sbírku publikovala v dobách Pfeffelova jinošství, lze mít za prokázané, že frontispis byl přivázán až dodatečně. Opačný problém přináší jedna ilustrace z Cochemovy Malé štěpné zahrádky (Praha 1761), signovaná „Cum Pr. S. C. Maj. I.A.P. excudit A.V.“. Poněvadž přichází 13 let po rytcově smrti, může jít jako v případě Malhovy mariánské oslavy z roku 1777 o pozdní otisk Pfeffelovy desky. Vyloučit ovšem nelze ani pozdní práci jeho stejnojmenného syna, augsburského rytce Johanna Andrease Pfeffela ml. (též IAP, 1715-1768). Nesourodost obrazového doprovodu Zahrádky, do níž byly zařazeny mimo jiné Arnoltovy a Goldschmidovy pražské rytiny, však ukazuje spíše na posthumní otisk desky Pfeffela st.



Lit.: FECHTNEROVÁ, Anna: Katalog grafických listů univerzitních tezí uložených ve Státní knihovně ČSR v Praze. Sv. 1-4. Praha 1984; GIER, H.-JANOTA, J. (edd.): Augsburger Buchdruck und Verlagswesen. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. Augsburg 1997; NEBEHAY, I.-WAGNER, R.: Bibliographie altösterreichischer Ansichtenwerke aus fünf Jahrhunderten. Bd. 1-3, Nachtrag, Register. Graz 1981-1984; VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001.

Lex.: NAGLER 12. 357-358 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; NAGLER (Monogr.) 3. 1896 = NAGLER, G. K.: Die Monogrammisten und … Künstler …, welche sich zur Bezeichnung ihrer Werke eines figürlichen Zeichens, der Initialen des Namens, der Abbreviatur desselben etc. bedient haben. … Bd. 1-5. München-Leipzig 1858-1879, Index 1920 (repr. München 1919-1920, Nieuwkoop 1966 a potřetí 1991).; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 194; THIEME-BECKER 26. 525 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOOLEY 3. 418-419. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.